Napětí ve Východočínském moři stoupá, Japonci zde zastavují čínské lodě

S blížícím se výročím stoupají snahy Číňanů vztyčit na některém z ostrůvků čínskou vlajku. V půlce srpna Japonci využili toho, že jsou jejich hlídkové lodě pobřežní stráže větší než ty čínské, a narazili do lodi Číňanů plující k Uocury. Zabránili jí tak pokračovat v plavbě.

Nešlo ale o ojedinělý incident. Ještě předtím, než japonská vláda koupila tři ostrůvky od rodu Kuriharů, který je původně chtěl prodat nacionalistickému starostovi Tokia, připlouvali často čínské lodě k tomuto neobydlenému souostroví.

V posledních letech tyto čínské aktivity vzrostly, uvedl server Diplomat. V roce 2021 lodě čínské pobřežní stráže narušily vody přiléhající k Senkaku v 332 dnech. O rok dříve to bylo dokonce 333 dnů v roce. Letos zřejmě tento rekord padne, k 19. srpnu byla narušení zaznamenána už ve 220 dnech od počátku roku.

Čína se ostrůvků nemíní vzdát, má pocit, že jí náleží. Objevili je čínští plavci ve 14. století a byly považovány za hranici mezi Tchaj-wanem a královstvím Rjúkjú na stejnojmenném souostroví. To ale Japonsko anektovalo v roce 1879 a suverenitu nad Senkaku vyhlásilo 14. ledna 1895 v době probíhající první čínsko-japonské války. V té získala země vycházejícího slunce Tchaj-wan a Pescadorské ostrovy. Potvrdila to šimonosecká mírová smlouva z dubna 1895, která ovšem neobydlené ostrovy Senkaku nezmiňovala. Nevztahuje se na ně Káhirská deklarace z roku 1943, podle níž mělo Japonsko vrátit Číně všechna území získaná šimonoseckou smlouvou.

Po druhé světové válce se souostroví Rjúkjú ocitlo včetně Okinawy pod správou USA. Japonsku byly navráceny v roce 1971. Čína ani Tchaj-wan po celou tu dobu na Senkaku nevznesly nárok. Čína ho začala klást až v novém tisíciletí. To vedlo rod Kuriharů, který ostrůvky vlastnil, aby je nabídl starostovi Tokia. Nakonec je ale koupila japonská vláda.