Článek
Vojenská základna na ostrově o ploše 26 km2 byla vybudována v roce 2016 kvůli rostoucímu napětí mezi Japonskem a roztahovačnou Čínou. Napětí mezi oběma zeměmi se vyostřilo v roce 2012, když Japonsko dalo najevo zájem odkoupit ostrůvky Senkaku, což učinilo. Nároky si na ně klade i Čína.
O čtyři roky později Japonsko zřídilo na ostrově základnu zaměřenou na radioelektronický boj, která se postupně rozšiřovala. Je na ní skoro 230 vojáků, ke kterým příští rok přibude dalších třicet. Kromě radarů jsou tam rozmístěny i rušičky elektromagnetických vln, které mají bránit Číňanům v radiové komunikaci i v zaměřování svých zbraní. Rušit mohou i drony. Nově se na Jonaguni rozmístí rakety země-vzduch, uvedla agentura Bloomberg.
V oblasti jsou na nedalekém ostrůvku Išigaki od roku 2023 dislokovány protilodní rakety. Důvodem byly stále častější provokace čínských lodí u Tchaj-wanu a taky skutečnost, že v roce 2022 dopadly severozápadně a jižně od Jonaguni čínské rakety.
Raketové souostroví
Budované základny představují největší japonský obranný projekt za 40 let. Šéf opoziční japonské komunistické strany uvedl v listopadu v parlamentu, že vláda plánuje vybudovat v oblasti „raketové souostroví“.
Jeho budování hájí generálporučík japonských pozemních sebeobranných sil ve výslužbě Kóiči Isobe: „Čínská Lidová osvobozenecká armáda bezpochyby rozvíjí svou schopnost donutit Tchaj-wan, aby se podrobil. Japonsko, Spojené státy a další západní země musejí ukázat Číně silné odhodlání postavit se jakýmkoli akcím, jejichž cílem je změnit status quo“.
Pokud by Číňané zaútočili a Japonsko podporovalo americkou protiakci, ostrůvek by neměl už jen za úkol pozorovat, ale stal by se součástí řetězce, který má zničit čínské invazní síly. Mohl by předávat data pro japonské a americké raketové baterie a chránit vzdušný prostor před přilétajícími čínskými letadly a střelami s plochou dráhou letu.
Japonsko sice počítá s tím, že v případě čínské invaze na Tchaj-wan zasáhnou Američané, jenže musí počítat i se zapojením svých sil, protože Trumpova administrativa stále více přenáší náklady na obranu na své spojence. Tokio musí počítat i s možností, že se čínský útok nepodaří odrazit, což by ohrozilo Japonsko a Jonaguni bude předsunutou výspou japonské obrany.
Čína si klade nároky
Čína na základě Postupimské dohody zpochybňuje nároky Japonska na jakékoli ostrovy kromě čtyř hlavních velkých. Klade si tak nároky i na Jonaguni. Japonsko a USA tyto nároky odmítají na základě mírové smlouvy ze San Franciska, která byla podepsána v roce 1951 pěti desítkami zemí.
Ta odepřela Japonsku nároky na Tchaj-wan i ostrůvky jižně od Rjúkjú, které mělo všechny odevzdat. Mírová smlouva však neuváděla komu. Byly svěřeny do americké správy, na Okinawě byla vybudovaná velká základna. Všechny byly předány Japonsku v roce 1972. Peking ale označuje smlouvu ze San Franciska za neplatný cár papíru a dál si klade i nároky na Senkaku.
Čína také přilévá olej do ohně sporů mezi částmi místních obyvatel na ostrůvcích v archipelagu, kteří jsou proti základně, a japonskou i americkou armádou. Podporuje protesty obyvatel, které jsou nejviditelnější na Okinawě.
