Článek
Wang během společné tiskové konference s německým ministrem prohlásil, že by vzhledem k tomu, že je letos osmdesáté výročí od konce druhé světové války, mělo Japonsko jakožto „poražený národ“ postupovat opatrněji.
„Jeho současná lídryně se teď ale snaží zneužít tchajwanské otázky – toho stejného teritoria, které Japonsko půl století kolonizovalo a kde na čínském lidu páchalo nesčetně zločinů – k vyvolávání potíží a vojenskému ohrožování Číny. To je zcela nepřijatelné,“ řekl Wang.
Japonsko na Tchaj-wanu vládlo od roku 1895 do roku 1945, kdy kontrolu nad ostrovem po konci druhé světové války převzala čínská vláda. Ta na Tchaj-wan o čtyři roky později uprchla po prohrané občanské válce s komunisty vedenými Mao Ce-tungem. Peking od té doby trvá na tom, že má na ostrov nárok a nevyloučil, že si jej vezme silou, rekapituluje agentura Reuters.
Tchaj-wan naopak tvrdí, že Peking zkresluje historii. Ostrov podle nich nemůže patřit Čínské lidové republice, protože žádná Čínská lidová republika v roce 1945 neexistovala. Ostrovní země je naopak pokračováním předchozí Čínské republiky. „23 milionů tchajwanských občanů může v mezinárodním společenství a v multilaterálním uspořádání zastupovat pouze tchajwanská demokraticky zvolená vláda,“ zopakoval v úterý mluvčí tchajwanského ministerstva zahraničí Siao Kuang-wej.
Co se Wangových tvrzení o vojenském ohrožení ze strany Japonska týče, přišla pouhý den poté, co Tokio obvinilo čínskou stíhačku, že radarem zaměřovala japonská vojenská letadla. V japonských médiích se též objevila zpráva, že japonská vláda kvůli incidentu kontaktovala čínské vedení prostřednictvím bilaterální linky zřízené v roce 2018, ale Peking na její volání neodpověděl.
