Hlavní obsah

Dav v Nigeru zaútočil na francouzskou ambasádu, vzýval Putina a mával ruskými vlajkami

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tisíce stoupenců nigerské vojenské junty, která tento týden v zemi uskutečnila mocenský převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno ruského prezidenta Vladimira Putina.

Protestující v Nigeru mávali ruskými vlajkamiVideo: Reuters

 
Článek

Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády. Bezpečnostní složky jej rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví.

Očití svědci zachytili incident na videu, které koluje na sociálních sítích.

Francouzský prezident Macron útok ostře odsoudil a uvedl, že bude reagovat. „Každý, kdo zaútočí na francouzské občany, armádu, diplomaty nebo francouzské základny, se dočká okamžité a nekompromisní odvety Francie. Prezident republiky nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům,“ oznámil Elysejský palác.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina již působí v sousedním Mali a Putin by rád ruský vliv v Africe rozšířil. Zatím však není jasné, zda se nigerská junta přikloní k Moskvě, nebo se bude držet západních partnerů, napsala agentura AP.

Podle tvrzení vzbouřenců prezident Mohamed Bazoum, který byl zvolen před dvěma lety v prvním pokojném a demokratickém předání moci v Nigeru od získání nezávislosti na Francii, nebyl schopen zabránit rostoucímu džihádistickému násilí.

Nigerská armáda podpořila pučisty. V sázce jsou i obrovské zásoby uranu

Svět

Někteří analytici a Nigeřané to považují za záminku, ve skutečnosti jde podle nich pouze o mocenský souboj. Bezpečnostní situace v Nigeru je sice neutěšená, ale není tak špatná jako v sousedním Burkina Fasu nebo Mali, které rovněž bojují proti radikálům napojeným na teroristické skupiny Al-Káida a Islámský stát. Zároveň byl Niger dosud považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu, píše AP s tím, že Západ v oblasti s Ruskem soupeří o vliv v boji proti extremistům.

Sousední státy z ECOWAS zvažují použití síly

Francie má v Nigeru 1500 vojáků, kteří vedou společné operace s Nigeřany. Spojené státy a další evropské země také pomáhají s výcvikem tamních sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v sobotu oznámil, že Evropská unie kvůli převratu pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem. Rozvojovou a další finanční pomoc Nigeru v sobotu pozastavila také Paříž. Africká unie (AU) mezitím vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

V neděli v reakci na puč přerušilo vztahy s Nigerem také Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Nevyloučilo použití síly, pokud nebude svržený prezident Mohamed Bazoum do týdne navrácen do funkce. Uskupení o tom rozhodlo na mimořádně svolaném summitu v hlavním městě Nigérie, v Abuji.

Facka pro Putina. Většina afrických lídrů na summit do Ruska nedorazila

Evropa

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám