Hlavní obsah

Nigerská armáda podpořila pučisty. V sázce jsou i obrovské zásoby uranu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

27. 7. 2023, 15:28

Velení nigerské armády podpořilo skupinu vzbouřenců, kteří se od středy snaží svrhnout demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma. Velitel pučistů oznámil uzavření hranic a omezení činnosti státních institucí včetně politických stran. Chudá západoafrická země dosud držela prozápadní kurz, otazník se teď vznáší mj. nad obrovskými zásobami uranové rudy, která se dováží i do Evropy.

Demonstranti podporující puč proti prezidentovi Bazoumovi se shromáždili v metropoli Niamey před parlamentem. Někteří přinesli ruské vlajky.

Článek

„Vojenské velení ozbrojených sil Nigeru (FAN) se rozhodlo přihlásit k projevu obranných a bezpečnostních sil. Cílem je zabránit krvavé konfrontaci mezi jednotlivými složkami,“ uvedlo ve čtvrtek velení nigerské armády.

A podpořilo pokus o puč skupiny vojáků, kteří o den dříve oznámili, že „sesadili“ prezidenta Bazouma.

Důvodem převratu má podle pučistů citovaných serverem Deutsche Welle být „trvale se zhoršující bezpečnostní situace a špatné zvládnutí ekonomických a sociálních problémů“.

Generál Amadou Abdramane (vpředu) při projevu v nigerské státní televizi oznamuje „odstranění“ prezidenta Bazouma. FOTO ČTK

Podle očitých svědků citovaných agenturou Reuters byla ve čtvrtek v nigerské metropoli Niamey situace klidná s tím, že se na ulicích shromažďovaly hloučky lidí. Někteří s pokusem o převrat nesouhlasili, jiní jej naopak oslavovali.

Pokus o puč proti demokraticky zvolenému prezidentovi odsoudily západní země včetně USA, Francie (bývalá koloniální mocnost v této části Afriky) a Německa. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému propuštění prezidenta Bazouma.

V ohrožení je prozápadní orientace i zásoby surovin

Jedna z nejchudších zemí světa, jejíž většinu tvoří nehostinná poušť, byla dosud skrze Bazoumovu administrativu spojencem Západu v neklidné oblasti Sahelu.

V Nigeru jsou na základnách přítomni američtí a francouzští vojáci, země je členem skupiny G5 Sahel, ustavené v roce 2014 za účelem podpory ekonomické spolupráce a potírání terorismu.

Některé okolní země, především Mali a do jisté míry též Burkina Faso, se však v posledních letech přiklonily k Rusku, které uplatňuje svůj vliv mj. prostřednictvím žoldnéřů tzv. Wagnerovy armády.

Podobný scénář by mohl proběhnout i v Nigeru, ač o přímém zapojení Rusů zatím nejsou důkazy. Varováním však může být fakt, že ve skupinách podporovatelů puče v Niamey byly ve čtvrtek k vidění četné ruské vlajky.

Rozsáhlou polopouštní oblast Sahelu dlouhodobě sužuje islamistický terorismus, což podněcuje část obyvatel k migraci. Jedna z nejdůležitějších migračních tras na sever ke Středozemnímu moři vede právě přes Niger.

V sázce je také nerostné bohatství včetně ložisek uranové rudy (mj. klíčové suroviny pro provoz jaderných elektráren), která patří mezi největší na světě.

Právě z Nigeru dovážejí státy EU uranu nejvíce a např. francouzské nukleární elektrárny jsou na tomto zdroji závislé.

Niger získal samostatnost na Francii v roce 1960, od té doby země prodělala několik vojenských převratů a pokusů o ně. Poslední neúspěšný pokus o puč proběhl v březnu 2021 těsně před nástupem prezidenta Bazouma do úřadu.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.