Článek
Novela, kterou předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Alešem Juchelkou (ANO), se opírá o evropskou směrnici o transparentním odměňování. Ta požaduje, aby uchazeči dostali informaci o minimální výši mzdy co nejdříve – třeba právě už v inzerci.
Návrh ale neurčuje konkrétní okamžik, kdy zaměstnavatelé musí tuto informaci sdělit. Odbory ho proto považují za příliš vágní – není jasné, kdy přesně jednání o uzavření smlouvy začínají. Prosazují, aby se minimální výše odměny objevila přímo v inzerátech.
„Sama evropská směrnice uvádí inzerát jako nejvhodnější způsob informování,“ uvedli odboráři v připomínkách. Těmi musí návrh projít, než ho vláda předloží sněmovně.
Ani ministerstvo spravedlnosti nepovažuje formulaci novely za jasnou. „Umožňuje široký výklad. V krajním případě takový, že jednání o uzavření smlouvy nastává až po pracovním pohovoru při prvním kontaktu personálního oddělení s již vybraným uchazečem. Takový výklad neodpovídá požadavkům směrnice,“ varovalo.
Ministerstvo školství pak upozorňuje, že různí uchazeči by se mohli dozvídat jiné rozpětí mzdy. „Navrhujeme doplnit povinnost zaměstnavatele uvádět výši nebo rozpětí odměny přímo v pracovní inzerci,“ uvádí v připomínce.
Problém vidí i ombudsman. Návrh podle něj nezaručí, že zaměstnavatel předloží uchazečům nabídky mzdy bez ohledu na jejich pohlaví. „Ve chvíli, kdy je zahájeno jednání o uzavření pracovní smlouvy, totiž zaměstnavatel už ví, zda vyjednává s mužem nebo ženou,“ uvedl. Právě vyrovnání výdělků mužů a žen je přitom hlavním cílem celé směrnice.
Kritiku přidává i ministerstvo zemědělství. „V průběhu náborového procesu přichází uchazeč do kontaktu s různými osobami na straně zaměstnavatele. Není proto zřejmé, ke kterému konkrétnímu okamžiku má být informační povinnost splněna, a hrozí riziko poskytování neúplných či neaktuálních informací,“ uvádí v připomínkách.
Potíže s testy
Odbory rovnosti mužů a žen a lidských práv při Úřadu vlády poukazují na další záludnosti s tím spojené. Řada výběrových řízení zahrnuje i vypracování úkolů, případových studií či testů odborných dovedností.
„Tyto činnosti mohou být časově i odborně náročné. Je žádoucí, aby měl uchazeč již v této fázi k dispozici základní informaci o odměňování, na jejímž základě se může rozhodnout, zda se do výběrového řízení zapojí,“ upozornily.
Naopak zaměstnavatelé tlačí návrh na druhou stranu. Chtějí, aby firmy mohly uchazeče informovat až před uzavřením pracovní smlouvy.
Novela obsahuje také zákaz pro firmy ptát se uchazečů na jejich současnou mzdu nebo jejich povinnost na požádání zaměstnancům sdělit průměrnou výši výplat na obdobných pozicích. Ještě musí projít vypořádáním připomínek a musí ji schválit vláda a parlament.
