Hlavní obsah

Americkému torpédoborci překřížila cestu čínská válečná loď

• Aktualizováno

Americkému torpédoborci USS Chung-Hoon a kanadské fregatě HSMC Montreal během „rutinní plavby“ Tchajwanským průlivem úžinou v sobotu zkřížila cestu rychleji plující čínská válečná loď, také torpédoborec CNS Suzhoun (Su-ču). Informovalo u tom v pondělí indo-pacifické velitelství amerického námořnictva a ukázalo video.

Manévry lodí v Tchajwanském průlivu.Video: Reuters

 
Článek

Lodě se k sobě přiblížily na vzdálenost 137 metrů. Torpédoborec Chung-Hoon nezměnil kurs, ale zpomalil. Na videozáznamu je slyšet mužský hlas, který v angličtině ve vysílačce nejspíše varuje čínskou loď „před pokusy o omezení svobody plavby“, píše agentura Reuters. Nahrávce je ale špatně rozumět.

Reuters počínaní čínské posádky označila za riskantní.

Američané se zlobí na „zbytečně agresivní“ manévr čínské stíhačky u jejich letadla, zveřejnili záběry

Zahraniční

Čína se k samotnému incidentu v Tchajwanském průlivu, který se odehrál na pozadí neustále se vyostřujících vztahů mezi Washingtonem a Pekingem, zatím nevyjádřila, v sobotu ovšem čínská armáda kritizovala Spojené státy a Kanadu za to, že ji společnou plavbou Tchajwanským průlivem „záměrně provokovaly“.

„Čím silnější bude provokace za strany Spojených států, tím důraznější budou čínská protiopatření,“ citovala Reuters jednoho čínského vojenského komentátora.

Čínský útok na Tchaj-wan připraví EU o léky

Svět

Američané v komuniké amerického námořnictva vzkázali, že proplutí torpédoborce a doprovodné kanadské fregaty HMCS Montreal mezinárodními vodami v Tchajwanském průplavu mělo „demonstrovat společné americko-kanadské úsilí ke svobodě a otevřenosti Indo-Pacifiku“.

Foto: Dvids, Reuters

Záběr na čínskou válečnou loď, která zkřížila trasu americkému torpédoborci

V úžině je těsno

Tchajwanský průliv je i vzhledem k současné geopolitické situace mimořádně horkou oblastí. Jedná se o vody dělící de facto nezávislý Tchaj-wan, za nímž stojí Američané, a Čínu, která si ho nárokuje a vyhrožuje, že si ho vezme silou.

Na Tchajwanský průliv se nicméně vztahují úmluvy o mezinárodních vodách. Čína na něj nemá z hlediska mezinárodního práva žádný nárok.

Jde o druhý podobný incident mezi Čínou a Spojenými státy za poslední dny. Koncem května čínský bojový letoun provedl podle Američanů „zbytečně agresivní“ manévr v blízkosti amerického vojenského letadla v mezinárodním prostoru nad Jihočínským mořem.

„Přijde mi, že Peking nařídil své armádě, aby reagovala asertivněji na to, co považuje za narušování ze strany USA a jejich spojenců,“ řekl Derek Grossman, analytik specializující se na obranu z amerického institutu RAND Corporation. „Čína takto zvyšuje šance, že někdo situaci špatně odhadne – a letadla nebo lodě se náhodou srazí, a to by mohlo eskalovat do ozbrojeného konfliktu,“ varoval tento analytik.

Svět je v klasické předválečné situaci, varuje Kissinger

Zahraniční

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám