Článek
Hawley v dopise píše, že podporuje vyslání materiální a vojenské pomoci na Ukrajinu, ale zastává názor, že Amerika nemá „tak velké zájmy”, aby kvůli ukrajinské otázce vyvolala válku s Ruskem.
Prezident Joe Biden vyloučil, že by měl v plánu na Ukrajinu poslat vojáky, ale ve středu schválil vyslání dalších amerických sil do východní Evropy, což je postoj, který naprosto většinově podporuje i republikánská opozice v Senátu.
Putin přerušil mlčení k Ukrajině. USA chtějí zatáhnout Rusko do války, tvrdí
„Takové rozmístění sil akorát sníží schopnost americké armády připravit a modernizovat síly k odstrašení Číny v Indopacifickém regionu,” píše Hawley s dovětkem, že bezpečnost občanů USA záleží na schopnosti omezit dominanci Pekingu.
Pohledem Thomase Kulidakise: Komu vyhovuje a komu škodí krize kolem Ukrajiny
Mladý republikánský senátor z Missouri, o kterém se hovoří jako o možném kandidátovi na prezidenta, navíc naznačuje, že by přijetím Ukrajiny do NATO akorát přibyl další stát, který nebude vydávat povinná dvě procenta HDP na obranu.
Na podpoře Ukrajiny je shoda
Spojené státy se v roce 2008 pod vedením tehdejšího prezidenta George W. Bushe spolu s partnery v NATO zavázaly v budoucnosti přijmout Ukrajinu a Gruzii mezi sebe.
Takzvaná „Bukurešťská deklarace” neobsahuje žádný konkrétní plán nebo termíny přijetí.
Nemůžeme vypadat jako slabý článek. Čaputová je pro posílení NATO na Slovensku
„NATO vítá euroatlantické ambice Ukrajiny a Gruzie na členství v NATO. Dohodli jsme se dnes, že se tyto země stanou členy NATO,” stojí v dokumentu z 3. dubna 2008.
Na tomto postoji se ani se střídáním prezidentů nic nezměnilo, je proto nepravděpodobné, že by Hawleyho snaha padla na úrodnou půdu.
Současná vláda jasně deklarovala, že hodlá udržet v NATO „politiku otevřených dveří” navzdory požadavkům Ruské federace, aby vyloučila jakékoli budoucí členství Ukrajiny v NATO.
Vzniká ukrajinsko-polsko-britská aliance proti Putinovi
