Šéfka německé diplomacie v Číně vyzvala k tlaku na Moskvu a varovala před eskalací kolem Tchaj-wanu

Čchin Kang řekl, že je Čína ochotná spolupracovat s Německem; tyto země jsou podle jeho slov partnery, ne protivníky. Ohledně Ukrajiny je podle něj Čína ochotná nadále usilovat o mír a ministr také vyjádřil naději, že všechny strany zapojené do krize zůstanou „objektivní“.

Šéf čínské diplomacie v pátek také prohlásil, že země nehodlá prodávat zbraně stranám zapojeným do konfliktu na Ukrajině a bude regulovat export položek s duálním civilním i vojenským využitím. Čchin Kang tím reagoval na obavy Spojených států a dalších zemí, že Čína zvažuje poskytnout vojenskou pomoc Rusku, které Peking v konfliktu podporuje politicky a rétoricky, zatímco formálně tvrdí, že zůstává neutrální.

Pokud jde o Tchaj-wan, čínský ministr zahraničí prohlásil, že pokud chtějí země respektovat princip jedné Číny, pak je jejich povinností stavět se rezolutně proti tchajwanské nezávislosti.

Šéfka německé diplomacie Čínu varovala před použitím vojenské síly proti Tchaj-wanu. „Konflikty musí být řešeny mírově,“ řekla po rozhovorech se svým čínským protějškem.

Dodala, že Německo sleduje s velkým znepokojením napětí v Tchajwanském průlivu. „Jednostranná, násilná změna statu quo by pro nás Evropany byla nepřijatelná,“ zdůraznila Baerbocková. Destabilizace v oblasti by podle jejích slov měla strašlivé následky pro globální ekonomiku a možnou vojenskou eskalaci označila za „hororový scénář“.

Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Číny ve čtvrtek a v zemi zůstane do soboty. Čínu měl navštívit také šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který ale měl pozitivní test na covid-19, a proto musel plánovanou třídenní cestu odložit.

Borrell dnes na internetových stránkách EU zveřejnil projev, který chtěl v Číně přednést. Uvedl v něm, že pro Evropu bude těžké důvěřovat Číně, pokud se nepokusí najít politické řešení ukrajinské krize.

„Pro Evropskou unii by bylo krajně těžké, pokud ne nemožné, udržet s Čínou vztah založený na důvěře, pokud Čína nepřispěje k hledání politického řešení založeného na ruském odsunu z ukrajinského území,“ stojí v projevu

„Neutralita vůči porušování mezinárodního práva není důvěryhodná,“ dodal Borrell a připojil výzvu čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a aby Čína poskytla ukrajinskému lidu větší humanitární pomoc.

Si Ťin-pching se od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 setkal dvakrát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale se Zelenským nemluvil ani jednou.