Hlavní obsah

Ruská lunární sonda narazila do povrchu Měsíce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Ruská lunární sonda Luna-25 se srazila s povrchem Měsíce a „přestala existovat“. Oznámil to Roskosmos, státní korporace zodpovídající za ruský vesmírný program. Stalo se tak poté, co se modul vymkl kontrole a dostal se na nepropočtenou oběžnou dráhu.

Foto: Profimedia.cz

Vizualizace měsíční sondy Luna-25

Článek

První ruská sonda směřující k Měsíci po půlstoletí se v sobotu pokusila o úpravu své oběžné dráhy před přistáním, přičemž podle ruského řídicího střediska došlo k „nestandardní situaci“.

Foto: Reuters

Záběry z modulu Luna-25 ze 17. srpna

„Spojení s Lunou-25 se přerušilo kolem 14:57 moskevského času,“ oznámil podle agentury TASS Roskosmos. Pokusy o znovunavázání spojení a dohledání kosmického aparátu, k nimž opakovaně došlo v sobotu i v neděli, skončily bez úspěchu.

Start ruské rakety k MěsíciVideo: Reuters

Podle předběžných analýz se sonda v důsledku manévru odchýlila od naplánované oběžné dráhy a střetla se s povrchem Měsíce. Příčiny ztráty lunární sondy prověří speciální meziresortní komise, uvedla agentura TASS.

Rusko oznámilo „nestandardní situaci“ při přípravě k přistání na Měsíci

Evropa

„Roskosmos potvrdil to, co jsme tušili. Po nepovedeném manévru ztratilo ve 13:57 SELČ řídicí středisko se sondou Luna-25 kontakt. Na základě analýzy výsledné oběžné dráhy bylo konstatováno, že sonda narazila tvrdě na lunární povrch a je ztracena,“ shrnul specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Mise Luna-25 byla první ruskou expedicí k povrchu Měsíce za půlstoletí. Odstartovala 11. srpna z kosmodromu Vostočnyj v ruské Amurské oblasti pomocí nosné rakety Sojuz 2.1b, přistání na Měsíci bylo plánováno na 21. až 24. srpna, uvedla agentura RBK. Oběžné dráhy kolem Měsíce Luna-25 dosáhla 16. srpna.

Sonda měla na místě odzkoušet technologii tzv. měkkého přistání a provést analýzu povrchu Měsíce včetně vrchní vrstvy prašného lunárního povrchu, tzv. regolitu, v oblasti jižního pólu Měsíce, kde měla i pátrat po vodě. Měla také zkoumat měsíční exosféru.

Ruský modul Luna-25 dosáhl oběžné dráhy Měsíce

Věda a školy

Na projektu se původně měla podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která však po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.

Foto: Profimedia.cz

Start rakety se sondou Luna-25

Indická sonda to zvládne?

Na přistání na přirozeném satelitu Země mezitím míří také indická sonda Čandraján-3 (Měsíční loď 3) s bezposádkovým přistávacím modulem Vikrám. Čandraján-3 je na oběžné dráze Měsíce už od začátku srpna.

Lander Vikrám provedl podle plánu v sobotu okolo 22:20 SELČ další motorický manévr snížení orbity. Přistání se podle Václavíka očekává ve středu 23. srpna ve 14:17 SELČ.

Dopravit technologii na Měsíc se zatím podařilo jen Spojeným státům, Sovětskému svazu a Číně v rámci oficiálních vládních programů.

Indická sonda poslala své první snímky povrchu Měsíce. Přistání se blíží

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám