Hlavní obsah

Progresivisté v Kongresu USA stáhli dopis Bidenovi navrhující diplomatické jednání s Ruskem

Skupina progresivních demokratických členů amerického Kongresu ve středu stáhla kritizovaný dopis prezidentu Joeu Bidenovi navrhující, aby USA iniciovaly diplomatické jednání Ukrajiny a Ruska o příměří. Podle členů výboru ke zveřejnění došlo omylem kvůli personální chybě a dopis byl několik měsíců starý. List vyvolal debaty o ochabující podpoře kongresmanů Ukrajině.

Foto: Profimedia.cz

Budova Kapitolu, v němž sídlí americký Kongres.

Článek

Text dopisu podepsalo 30 kongresmanů. Signatáři souhlasí s Bidenovým postojem, že USA mají nechat ukrajinskou vládu o svých záležitostech nezávisle rozhodovat, zároveň je ale podle nich povinností zákonodárců schvalujících vojenskou podporu zkoumat i jiné cesty řešení konfliktu, v tomto případě diplomatické.

Biden by měl podle nich navázat přímé jednání s Ruskem a podpořit urovnání konfliktu výhodné pro všechny strany, píše se dále v dopisu.

Mnozí členové Kongresu dopis zkritizovali. Poukazovali na to, že Rusko o diplomacii nestojí a rozumí podle nich jen síle, a Ukrajina s ním proto vyjednávat nemá. Rozčilil je i vzhledem k tomu, že informace o něm vyšly najevo krátce před listopadovými doplňovacími volbami do Kongresu.

Sami někteří členové progresivního výboru podepsaní pod dopisem upozornili, že jej podpořili už před několika měsíci a od té doby své názory změnili. „Načasování je v diplomacii vším,“ napsala na Twitteru demokratická zákonodárkyně Sara Jacobsová v úterý.

„Tento dopis jsem podepsala 30. června, ale od té doby se toho hodně změnilo. Dnes bych ho nepodepsala,“ uvedla s tím, že Ukrajinu musejí USA nadále podporovat, dokud nebude moci válku ukončit.

Progresivní výbor zveřejnění dopisu připsal chybě personálu, který jej nekonzultoval s vedením, a v úterý ho stáhl. Někteří signatáři ale uvádějí, že s jeho duchem dál souhlasí.

Člen Sněmovny reprezentantů Ro Khanna uvedl, že podporuje dodávky zbraní Ukrajině a bude v tom pokračovat, aby „byla schopna čelit Putinově brutální agresi“. Zároveň však považuje za svoji povinnost dělat vše pro snižování nebezpečí jaderné války a pro vyjednání dohody, která by vedla ke spravedlivému míru.

Výzva vyvolala otázky, jak silná je její podpora Ukrajině v řadách demokratů a zda nemůže dojít ke snížení americké vládní podpory napadené zemi.

Spekulace se pojí i s blížícími se volbami do Kongresu a případnou výhrou Republikánské strany. Podle analýzy agentury Reuters by sice republikáni podporu pro Ukrajinu úplně nestopli, zřejmě by ji ale omezili. Když v květnu Sněmovna reprezentantů hlasovala o dalších 40 miliardách dolarů pro Ukrajinu; všech 57 hlasů proti bylo právě od republikánů.

Mohou za tím stát izolacionistické tendence posílené vlivem exprezidenta Donalda Trumpa. Izolacionismus preferuje nezasahovat do mezinárodního dění a soustředit se na zájmy vlastní země - v duchu Trumpova hesla „Amerika na prvním místě“ upřednostňovat zájmy a problémy doma před těmi ve světě.

Od začátku ruské invaze v únoru už Washington schválil pomoc Ukrajině v hodnotě 66 miliard dolarů (více než 1,6 bilionu korun).

Volby do Kongresu proběhnou v USA za necelé dva týdny. Rozhodnou, zda si Demokratická strana prezidenta Joea Bidena udrží kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a Senátem.

Biden prosazuje stálou podporu Ukrajiny. I přes to, že to část republikánů kritizuje, i jejich kongresmani pro balíčky pomoci často hlasují.

Výběr článků

Načítám