Nejvíc uprchlíků v posledním desetiletí do Evropy poslal Putin, řekl eurokomisař

„Vždycky je to Putin. Vždycky,“ prohlásil eurokomisař pro migraci Magnus Brunner. Poukázal přitom na podporu, kterou ruský prezident věnoval svému syrskému protějšku Bašáru Asadovi po celou dobu občanské války, která vypukla v roce 2011. Připomněl podle Financial Times, že spustila migrační krizi v Evropě v letech 2015 až 2016, kdy na kontinentu požádaly o azyl více než dva miliony lidí.

Putinova vojenská podpora totiž umožňovala Asadovi držet se u moci a prodlužovat občanskou válku, která vyháněla stále více Syřanů do zahraničí. Nakonec se uprchlíkem stal i samotný diktátor. Když koncem roku 2024 jeho režim padl, utekl i se svou rodinou do Ruska.

Druhý migrační příliv za posledních deset let zahrnoval Ukrajince. „A opět byl příčinou Vladimir Putin,“ řekl Brunner v souvislosti s rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu z roku 2022. Od té doby získalo v EU dočasnou ochranu přibližně 4,3 milionu Ukrajinců.

Svou roli má ruský prezident podle Brunnera i v současné válce v Íránu, i když ji Rusko nezačalo. „Tamní režim také podporuje,“ řekl eurokomisař. „A celá situace tam může vyústit v obří vlnu migrace,“ pokračoval. „To mě vede k jednoznačnému závěru: největším dodavatelem migrantů do Evropy je Putin,“ uvedl.

Na rozdíl od roku 2015, kdy bývalá německá kancléřka Angela Merkelová uprchlíky ze Sýrie vítala, chtějí nyní evropské země zabránit rozsáhlému přílivu migrantů jako důsledku války na Blízkém východě vyvolané americko-izraelskými údery na Írán. Podle Brunnera „v tuto chvíli nevidíme žádné záplavy lidí z Íránu, ale samozřejmě musíme být ostražití, protože situace se může změnit každým dnem“.

Několik unijních zemí v čele s Itálií a Dánskem prosazuje přísnější opatření včetně uzavírání hranic, aby se zabránilo příchodu lidí z Blízkého východu a odvrátila se tak situace podobná syrské krizi. Dánská premiérka Mette Frederiksenová a italská předsedkyně vlády Giorgia Meloniová ve společném dopise varovaly, že „nemůžeme riskovat opakování migračních toků do EU, jakých jsme byli svědky v letech 2015 a 2016“.

Obě premiérky vyzvaly Evropskou komisi, aby „prozkoumala mechanismy, které by mohly fungovat jako záchranná brzda aktivovaná v případě náhlých rozsáhlých migračních pohybů do EU“.

„Ty by mohly zahrnovat uzavření hranic bloku v případě bezpečnostních hrozeb,“ uvedl podle Financial Times nejmenovaný unijní diplomat. Země EU to v minulosti udělaly, například když Rusko a Bělorusko tlačily migranty přes hranice do Polska. Tehdy nevládní lidskoprávní organizace, jako je Amnesty International, opatření ostře kritizovaly. Šlo hlavně o Polsko, které loni pozastavilo přijímání žádostí o azyl na běloruských hranicích. Varšava ale odolala.

EU je nyní „mnohem lépe připravena než před deseti lety“, řekl Bruner s odkazem na azylová řízení prováděná přímo na hranicích a nové biometrické hraniční kontroly, které postupně vstupují v platnost v jednotlivých zemích bloku. Ze 40 milionů lidí ze zemí mimo EU, kteří se zaregistrovali ke vstupu od října loňského roku, bylo zhruba 19 tisíc odmítnuto. „Bylo mezi nimi přibližně 500 těch, kteří představovali bezpečnostní hrozbu,“ doplnil Brunner.