Článek
Německa se jako státu obklopeného schengenskými zeměmi týká zpřísnění kontrol na letištích a v přístavech. Azylová řízení u lidí, kteří už podali žádost v jiném členském státě EU, by měla být výrazně kratší. Zároveň se prodlužuje doba, po kterou je možné žadatele o azyl do první země, kde podal žádost, deportovat. Za účelem vyhoštění do jiné země EU budou moci německé spolkové země nyní zřizovat detenční centra.
Nově budou moci žadatelé o azyl, kteří žijí v přijímacích střediscích, pracovat už po třech měsících od příchodu do Německa, namísto současných šesti. Kdo nebydlí v azylových centrech, může už nyní pracovat po čtvrt roce v Německu.
AfD, nejsilnější německá opoziční strana, zákony ostře kritizovala jako slabé a nedostatečné. „To, co zde předkládáte, je klamavý balíček,“ řekl poslanec Maximilian Krah.
Naopak poslanec Lukas Benner (Zelení) tvrdí, že je to „největší zpřísnění azylového práva od roku 1993“. V podobném duchu se vyjadřovali také zákonodárci Levice. Například Clara Büngerová prohlásila, že reforma přinese „více chaosu, utrpení, bezpráví“ místo většího pořádku, jak slíbil spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU).
Migrační pakt Evropské unie, který byl schválen v roce 2024 a vstoupí v platnost letos 12. června, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Česká vláda ANO, SPD a Motoristů na svém prosincovém zasedání uvedla, že unijní migrační pakt odmítá.
