Článek
S finskou stanicí promluvila matka jedenáctileté Nikol Irina Horkun-Silenová. „Byla hodina hudby, děti se seznamovaly s ruskou hudbou a všichni museli zpívat píseň Kalinka. Nikol vysvětlila, že je Ukrajinka a nechce používat ruský jazyk. Na to jí učitelka odpověděla, že se ve škole nemluví o válce,“ vypověděla matka.
Horkun-Silenová je sama hudebnicí, hraje na flétnu. Ve Finsku žije již delší dobu, jezdí však i na Ukrajinu, odkud se právě vrátila, když jí dcera o incidentu řekla. Manžel Horkun-Silenové je Fin, Nikol se narodila ve Finsku.
„Nikol pochopila, že kdyby píseň nezpívala, dostala by špatnou známku, a proto zpívala. Situace ji ale velmi zasáhla. Co kdyby na jejím místě bylo ukrajinské dítě, jehož rodiče zahynuli rukou Rusů?“ tázala se matka.
Normalizace agresora
Podivila se, proč seznamovaní dětí s různými hudebními kulturami začalo ruskou hudbou. Sama to považuje za normalizaci agresora.
Píseň Kalinka se stala známou poté, co ji zpíval Sbor Sovětské armády, konstatovala stanice Yle.
„I přesto, že Ukrajinci rozumějí rusky a umí tímto jazykem mluvit, je pro nás traumatizující, protože je to jazyk těch, kteří právě teď zabíjejí Ukrajince. Pro Finy to není zřejmé,“ zakončila matka.
Ředitelka školy Storängen v Espoo Ellinor Hellmanová k incidentu řekla, že nemůže komentovat jednotlivé případy. Podle ní škola přijímá všechny děti bez ohledu na jejich původ a dodržuje národní vzdělávací program.
„V předmětech, jako je hudební výchova, se žáci mohou setkat s různými kulturními projevy, které jsou vybírány s pedagogickou pečlivostí a citlivostí ke kontextu třídy. Učitelé jsou povzbuzováni, aby na otázky žáků odpovídali uvážlivě, s ohledem na potřeby celé skupiny,“ napsala Hellmanová v e-mailové odpovědi pro Yle.
Nebudu to komentovat
Právnička finské Národní správy školství Heidi Ruonalová stanici sdělila, že v kontextu války na Ukrajině může určitý obsah vyvolávat silné emoce a bylo by dobré tyto emoce zpracovat společně se žáky.
„Pokud žák považuje úkol nebo píseň za nepříjemné, například z osobních nebo rodinných důvodů, má učitel pedagogickou svobodu jednání a také možnost přijmout flexibilní opatření, například výběr alternativní písně,“ uvedla.
Případ Nicole zasáhl také ukrajinskou komunitu, jejíž členové poukazují na to, že kultura nikdy není apolitická. Událost byla široce diskutována na sociálních sítích.
„Jsme touto situací hluboce zarmouceni. Vyvstává také otázka, zda má smysl propagovat ruskou kulturu ve školách,“ řekl předseda Společnosti Ukrajinců ve Finsku Vasyl Hucul.
