Článek
„Prezident zastupuje zemi navenek. To je ústavní pravomoc, kterou si nevybírá. To je v podstatě jeho povinnost, kterou musí vykonávat. A já ji chci vykonávat,“ prohlásil Pavel v pátek 8. května po jednání s premiérem Babišem. Ten hlavě státu zopakoval, že vláda s její účastí na summitu nepočítá.
Pavel zdůraznil, že pokud vláda v červnu rozhodne tak, že „vyřadí prezidenta z ústavních pravomocí“, nezbude mu nic jiného než podání ústavní žaloby zvážit. „Protože samozřejmě musíme chránit to, aby prezident mohl plnit své kompetence dané ústavou,“ řekl.
Baxa: Nemáme odhad délky řízení
Proč vláda odložila definitivní rozhodnutí až na červen, není jasné. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dotaz Novinek odbyl slovy: „Nyní se to řeší na úrovni médií. Vláda to bude řešit, až to bude reálné téma.“
Summit se koná 7. a 8. července. Pokud by Pavel kompetenční žalobu na vládu v červnu podal, Ústavní soud na její projednání bude mít řádově jen týdny. Je otázka, zda by to stačilo. „Nejde o typickou agendu Ústavního soudu, kde bychom měli rutinní odhad pravděpodobné délky řízení,“ řekl Novinkám předseda soudu Josef Baxa.
Ani bývalý ústavní soudce Stanislav Balík neočekává, že soud rozhodne obratem. „Není čas otálet. I když bude podán návrh na přednostní projednání, tak soud nemůže rozhodnout dřív než do konce června,“ řekl Novinkám.
Prezidentovi přitom dává šanci na úspěch. „Pokud bych ještě byl soudcem Ústavního soudu, tak u mě by pan prezident vyhrál. Ale dva právníci, tři názory,“ dodal Balík.
ÚS může zakročit i bez žaloby, míní Balík
Rámec pro cestu do Ankary by však Ústavní soud mohl prezidentovi vytvořit i bez žaloby. „Mohl by akademickým výrokem dát právní názor k tomu, jak aplikovat Ústavu na tento kompetenční spor,“ poznamenal Balík.
Hlava státu podle něj posvěcení od vlády ani soudu ke své cestě stejně nepotřebuje. „Jedna věc je, jestli tam pojede jako člen delegace, nebo tam pojede jako prezident a zúčastní se neformální části setkání,“ míní.
O tom dlouhodobě spekuluje i prezidentská kancelář, která podle informací Novinek kalkuluje s tím, že by Pavel jako bývalý šéf vojenského výboru NATO mohl získat od Aliance nebo jejího generálního tajemníka Marka Rutteho osobní pozvánku.
S takovou cestou Pavla do Ankary souhlasí i ústavní právník Marek Antoš. „Podle Vídeňské úmluvy o smluvním právu je (Pavel) jedním ze tří orgánů - hlava státu, ministr zahraničí a předseda vlády - které mohou v mezinárodních vztazích zavazovat státy. Z hlediska mezinárodního práva není prezident horší reprezentant státu než ministr zahraničních věcí nebo předseda vlády,“ řekl Novinkám.
