Článek
Před měsícem Finsko schválilo zákon, který zakazuje prodej nemovitostí ruským občanům bez trvalého pobytu ve Finsku. Proč jste s tímto zákonem přišli a jaké výsledky od něj očekáváte?
Ačkoli jde o odpovědnost ministerstva obrany, mohu vám říct, že cílem je posílit národní bezpečnost a pokusit se zabránit nepřátelskému vlivu. Toto rozhodnutí samozřejmě vysílá jasný signál, že nedovolíme, aby někdo podkopával finskou bezpečnost, a že uděláme všechno pro to, aby zůstala na vysoké úrovni.
Finsko už před rokem a půl uzavřelo hranice s Ruskou federací kvůli tisícům migrantů, kteří do země přicházeli. Jak dlouho toto opatření potrvá?
Tak dlouho, jak jen to bude potřeba. Vlastně jsme na vládě přijali nové rozhodnutí, že všechny naše hraniční přechody zůstanou uzavřené. Také jsme centralizovali žádosti o azyl na místo na východní hranici, což také platí až do odvolání.
Toto opatření zafungovalo, díky zavřeným hranicím je totiž situace na východě naší země stabilní. Samozřejmě je napjatá a je možné, že se situace rychle změní. Jasně jsme ale dali najevo, že nedovolíme, aby se takové situace opakovaly. Není to totiž jen finská hranice, ale také hranice EU a NATO. Proto je velmi důležité ji udržovat v bezpečí a pod kontrolou.
Kolik lidí se od té doby pokusilo nelegálně překročit hranice? Zvýšil se tento počet od uzavření hranic?
Vždycky existovali jednotlivci, kteří se snažili překročit hranice. Nyní však tento jev nevidíme, uzavření hranic bylo velmi efektivní.
Rusové před uzavřením hranic organizovaně odváděli migranty, aby hranice překročili. Děje se to stále?
V současné době je situace pod kontrolou. Již se to neděje.
V jaké části Finska se pokoušejí překročit hranice nejvíce?
Samozřejmě většinou z jihu a východu, protože se tam nacházejí velká města. Ženou se například od Petrohradu.
V souvislosti s tím jsme schválili zákon o bezpečnosti hranic, který nám umožňuje zabránit lidem ve vstupu do naší země nehledě na to, odkud z Ruska přichází a jakým způsobem se snaží hranici překročit. Lidi pak vracíme zpět do Ruska. Také v současnosti stavíme ploty, většinou na jihu a východě Finska.
O jaký plot se jedná a jak je dlouhý?
Jedná se o 200kilometrový plot, který bude hotový příští rok. Většina jihu a východu bude oplocena u hranic s Ruskem.
Finové jsou poměrně vzdělaní. Sledují mnoho zdrojů, a když se na internetu objeví například podivné video, ověří si, zda je skutečné. Informace tedy nejsou proti Finům moc dobrým nástrojem.
Hranice s Ruskem má okolo 1300 kilometrů. Plánujete ji oplotit celou?
Ve skutečnosti je to 1340 kilometrů. Právě teď ploty stavíme na místech, která považujeme za vůbec ta nejzranitelnější. Na našem území ale máme i místa, která jsou velmi obtížně dostupná, zejména na severu. Až dokončíme zmíněných 200 kilometrů plotu, budeme se ptát, zda je ještě nějakou oblast potřeba také oplotit.
Plot je ale jen jedním z nástrojů, jak hranice zabezpečit. Kromě toho jde také o průzkum ze vzduchu nebo naše pohraničníky.
Rusko roky vede hybridní operace proti Západu, zdá se ale, že Finsko vyhrává informační válku. Jak je to možné?
Nemyslím si, že existuje pouze jeden důvod. Finové jsou poměrně vzdělaní. Sledují mnoho zdrojů, a když se na internetu objeví například podivné video, ověří si, zda je skutečné. Informace tedy nejsou proti Finům moc dobrým nástrojem.
Jak se vám podařilo vzdělat své lidi tak dobře, že jsou odolní vůči ruské informační válce?
Popisujeme to jako naši připravenost. Pravděpodobně to je ve finské DNA. Když se zamyslím sama nad sebou, od malička jsem poslouchala, co říkají moje prarodiče. Spíme s jedním okem otevřeným a ono se dívá na východ. Nemyslím to samozřejmě doslovně, ale jako metaforu naší ostražitosti.
Jak silná je ruská hybridní válka ve Finsku? Snaží se například ovlivnit volby?
Samozřejmě, nejvíce se zaměřují na naši východní hranici. Víme, že existuje mnoho ruských hrozeb, naše tajné služby na to opakovaně upozorňují. Dochází ke kybernetickým útokům a hrozbám vůči naší kritické infrastruktuře. Netýká se to však jen Finska, ale celé Evropy. Všude vidíme sabotáže a všechny další znepokojivé věci, které patří do ruské strategie.
Finsko vstoupilo do NATO v roce 2023. Zintenzivnila se od té doby ruská hybridní válka?
Ano. Nejsem si jistá, zda to souvisí se členstvím v NATO. Finsko si vždy udržovalo vysokou úroveň obranyschopnosti, a to i před vstupem do Aliance. Nebylo to přitom mířeno vůči nikomu, šlo prostě jen o naši obranu. Také nevíme, zda se to týká NATO nebo plnohodnotného útoku na Ukrajinu. Na otázku, zda vyšší intenzita útoků souvisí s NATO, znají odpověď jen Rusové.
Změnila se ovšem kompletně celá bezpečnostní situace a my vidíme, že Rusko představuje dlouhodobě největší bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu.
Ruský bývalý prezident Dmitrij Medvěděv prohlásil, že žádná země, která vstoupila do NATO, se díky tomu necítila bezpečněji. Následně pohrozil Finsku a Švédsku, nejnovějším členům Aliance, jadernými zbraněmi. Co si o tom myslíte?
Jak můžeme vidět, stále se snaží mluvit o jaderné válce. Taková rétorika by se ale měla používat velmi, velmi opatrně, protože pravděpodobně není v zájmu nikoho takové zbraně použít. My nikoho neohrožujeme. Snažíme se jen udržet naši bezpečnost na vysoké úrovni.
Cítí se Finové bezpečněji od vstupu do NATO?
Samozřejmě, protože po poslední válce mnoho finských veteránů říkalo, že bychom nikdy, nikdy neměli být sami. To samé se říkalo v parlamentu, když jsme do Aliance vstoupili, že už nikdy nebudeme sami. Máme velmi silnou armádu a obrovské zásoby. Vždycky jsme naše schopnosti udržovali na vysoké úrovni, protože je vše založeno na naší vlastní armádě. Když ale víme, že máme spojence, cítíme se bezpečněji.
Vnímáte Rusko jako největší bezpečnostní hrozbu pro Západ?
Myslíme si, že Rusko je pro Evropu dlouhodobou bezpečnostní hrozbou. Ve Finsku, Evropě i na Západě doufáme v mír, protože jen tak lze žít normální život a soustředit se na pozitivní věci. Samozřejmě doufáme, že válka na Ukrajině skončí a Rusové na Západ a Ukrajinu přestanou útočit.
Do jaké míry Finsko podporuje Ukrajinu a jak silné jsou tendence jakkoli ospravedlňovat ruskou agresi?
Tuto válku ospravedlnit nelze. Ukrajina má právo na nezávislost a suverenitu. Finsko napadenou zemi podpořilo rozpočtem ve výši asi 3,7 miliardy eur (cca 92 miliard korun), jenom mé ministerstvo poskytlo celou řadu prostředků na ochranu civilního obyvatelstva a dalšího materiálu, ať už jde o věci pro hasiče nebo vozy pro záchranné služby, či o topné systémy.
Kolik ukrajinských uprchlíků přišlo do Finska po začátku ruské plnohodnotné invaze?
Více než 80 tisíc, od té doby někteří odešli. Teď jich ve Finsku máme asi 45 tisíc.
Jak dobře se integrovali do finské společnosti? Pracuje většina z nich?
Na tom musíme ještě zapracovat. Počet pracujících Ukrajinců je poměrně nízký. Jinak se ale do společnosti integrovali dobře. Pokud jde například o trestnou činnost, ta je u nich v podstatě nulová.
Je počet pracujících Ukrajinců nižší než padesát procent?
Ano, je jich méně než polovina.
Co může Finsko udělat pro jejich lepší integraci?
Musíme se více snažit. Dát jim více příležitostí a nabídnout jim pracovní místa. Myslím, že v tom nejsme příliš dobří.
Jedním z problémů je určitě finština, je to tak?
Finština je problematická snad pro všechny. Existuje však řada zaměstnání, kde není potřeba umět jazyk. Pokud jde ale například o zdravotnický systém, finsky rozhodně umět musíte, jinak se prostě nedorozumíte. Někteří Ukrajinci se ale jazyk naučili velmi dobře.
Podporuje Finsko vstup Ukrajiny do NATO?
Ačkoli to není otázka na ministerstvo vnitra, tak ano, Finsko její členství v Alianci podporuje.
