Článek
Rozkaz dostali vojáci v době, kdy americký prezident Donald Trump nevylučoval, že USA k převzetí Grónska mohou nasadit i vojenskou sílu. V proslovu v Davosu nicméně uvedl, že sílu nasadit nehodlá.
Dánská stanice uvedla, že rozhodnutí vybavit dánské vojáky ostrou municí a rozkaz bránit Grónsko v případě amerického útoku se setkalo se shodou jak dánské vlády, tak i tamní opozice. Ačkoli se dánské špičky nedomnívaly, že by Trump mohl zaútočit, Kodaň chtěla být připravena na jakýkoli scénář.
Rozkaz, který dánská armáda obdržela, popisuje vojenskou operaci v několika fázích, přičemž existuje možnost do Grónska vyslat ještě více vojáků a vojenské techniky. Podle informací DR byla operace plánována již delší dobu a měla být rozložena na celý rok 2026. „Najednou však byla operace urychleně posunuta, aby bylo možné rychleji vyslat více personálu a vojenských kapacit,“ uvedla stanice.
Dánští vojáci ve větších počtech na ostrov dorazili minulý týden, účastní se zde cvičení zvané Arctic Endurace, které podle Kodaně bude trvat celý rok. K Dánsku se připojilo také Německo, Francie, Spojené království, Norsko, Švédsko, Finsko a Nizozemsko, tedy země, kterým Trump od 1. února hrozil desetiprocentními cly za podporu Dánska a Grónska.
Cla nakonec zrušil, a to po jednání se šéfem NATO Markem Ruttem. Společně podle něj NATO s USA došly k dohodě o budoucnosti bezpečnosti v Arktidě. Ta předpokládá mimo jiné zesílení ostrahy v regionu, podle Trumpa také přístup ke grónským surovinám pro USA i evropské spojence nebo spolupráci na americkém raketovém štítu Golden Dome. Rutte ale ve čtvrtek podle agentury Reuters řekl, že o využívání důležitých nerostných surovin s Trumpem nehovořil.
