Článek
Trump cla oznámil v sobotu. Uvedl také, že pokud do června USA nezískají Grónsko, zvednou cla z deseti na 25 procent.
To ale osm zemí, mezi něž patří Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené království, neodradilo se opět postavit na stranu Grónska a proti Washingtonu.
„Jsme připraveni zahájit dialog založený na principech suverenity a územní celistvosti, za kterými pevně stojíme,“ stojí podle BBC ve společném prohlášení.
V něm dále tyto země varovaly, že hrozba amerických cel kvůli Grónsku narušuje transatlantické vztahy a může vést k nebezpečné spirále eskalace.
Všech osm zemí dále uvedlo, že jsou odhodlány posilovat bezpečnost Arktidy, což označily za společný transatlantický zájem.
Trump o nutnosti převzít Grónsko hovoří čím dál častěji, podle něj se jedná o nutnost kvůli americké národní bezpečnosti. Podle něj navíc člen NATO Dánsko, ke kterému Grónsko patří, není schopné ostrov ubránit. Hovoří také o tom, že kolem ostrova se to hemží ruskými a čínskými loděmi.
Jak ale v rozhovoru pro Novinky uvedla Lin Alexandra Mortensgaardová, dánská bezpečnostní expertka na Grónsko, Arktidu a americkou arktickou politiku, u Grónska žádné ruské ani čínské lodě nejsou a Grónsko v současnosti nečelí žádnému nebezpečí. „V současnosti jsou pro Grónsko a pro Gróňany největší hrozbou právě Spojené státy,“ konstatovala.
Proti Trumpovi se v sobotu vymezila například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, podle níž oznámená cla udělala radost Číně a Rusku. Švédský premiér Ulf Kristersson Trumpovi vzkázal, že se nenechají vydírat.
