Článek
„Vezmi si svoje věci, běž ven a ostatní už my zařídíme.“ Tak podle ruskojazyčné verze serveru BBC dosud probíhal pokoutný nábor vězňů v trestaneckých koloniích anonymními příslušníky ruského ministerstva obrany. „Ostatní“ znamenalo převoz na frontu po absolvování minimálního, přibližně týden trvajícího vojenského výcviku.
Teď se praxe verbování vězňů na ukrajinskou frontu stane v Rusku oficiální a tím i plně legální. Státní duma (dolní komora ruského parlamentu) totiž schválila příslušné zákony, které sice ještě vyžadují souhlas Rady federace (horní komory) a podpis prezidenta Vladimira Putina, to se ale považuje za formalitu.
Vězňové, kteří budou souhlasit s odvelením na frontu, dosáhnou výmazu svého trestu buď po „ukončení kontraktu“, případně když obdrží vyznamenání za statečnost v boji nebo budou zraněni. Z náboru jsou vyloučeni vězňové, kteří si odpykávají tresty např. za špionáž, velezradu či terorismus.
Ve zprávě odůvodňující předložení zákona do dumy se typickým newspeakem píše, že „byl zjištěn vysoký počet osob, kteří by chtěli vstoupit do armády, avšak kontrakt s nimi zatím nemohl být uzavřen“.
Jako první verboval Prigožin
Vězňové se mezi vojáky na ruské straně fronty začali objevovat již loni. S náborem v nápravných zařízeních začal Jevgenij Prigožin, kontroverzní šéf soukromé žoldnéřské skupiny wagnerovců. Dělo se tak bez opory v zákonech, byť pravděpodobně s tichým souhlasem ruského vedení.
Jak byl Prigožinův nábor úspěšný, nelze sice přímo zjistit, nicméně server The Moscow Times odhaduje počet rekrutovaných vězňů na základě poklesu početních stavů v ruských věznicích na nejméně 20 000.
Oficiální souhlas parlamentu a prezidenta s náborem trestanců (a také mužů, kteří v trestním řízení teprve na odsouzení čekají) zřejmě souvisí s očekávanou potřebou většího počtu bojovníků na frontě během ukrajinské protiofenzivy. Svoji roli ale může hrát i otevřená rivalita mezi šéfem wagnerovců Jevgenijem Prigožinem a špičkami ruského ministerstva obrany.
