Rusko chce slabou Ukrajinu, konflikt může být nekonečný

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

Politický geograf upozornil, že Rusko mělo větší zájmy, než jen podpořit separatisty, aby ovládli celou Doněckou a Luhanskou oblast.

„Jasným cílem bylo sjednocení Krymu a Ruské federace pozemní cestou. Kromě Doněcké a Luhanské oblasti Rusku hodně jde o připojení Záporožské, případně Chersonské oblasti. Tím by si pojistilo podbřišek Ukrajiny, který slouží pro spojení s Krymem.“

Jelen upozornil, že Rusko se drží konceptu Novoruska, které ale nemá jasné hranice: „Oblast je geograficky specifická tím, že je to rovina, není tam přirozená hranice, tu by mohla tvořit třeba řeka Dněpr. Zároveň je tam spousta měst a obcí, které jsou čistě ukrajinské, myslím etnicky a historicky, v rámci hetmanátu kozáků. Proto si myslím, že není jasné, kudy vede hranice Novoruska.“

Území však není podle Jelena jediným a možná ani ne hlavním cílem Kremlu:

„Putin chce mít slabou Ukrajinu nebo žádnou Ukrajinu, a to někdy dávám na první místo. On nechce mít to území plně pod kontrolou z hlediska fyzické kontroly, jde mu o změnu režimu. A k té může dojít, pokud se prezidentovi Zelenskému dlouho nebude dařit stabilizovat konflikt nebo ekonomiku. Může jít o to konflikt neukončovat definitivně, podobně jako po roce 2014 v případě lidových republik Doněcké a Luhanské, nedovolit Ukrajině svobodný a mírový život, který by mohl vést k prosperitě a integraci Ukrajiny Euroatlantických struktur.“

Podle Jelena tak válka může být dlouhá, protože se Rusko se snaží ovládnout celou oblast Novoruska.

„Tomu odpovídá intenzita bojů v Doněcké a Luhanské oblasti, kde chtějí za každou cenu každou píď země. Postupují velmi pomalu a nemyslím si, že to tam směřuje k nějakému klidu. Stejně tak ukrajinské cíle jsou stále avizovány – jde o kompletní osvobození země, což se možná jeví jako nereálné, ale z hlediska politického pro současného prezidenta Zelenského není jiná alternativa cíle. On musí jako prezident země trvat na územní integritě a má pro to i podporu. Veřejné mínění je nakloněno tomu, že území by mělo být vráceno. Oba lídři postupují maximalistickým postupem.“

Politický geograf přesto nevylučuje kompromis: „Válka vždycky končí kompromisem a myslím si, že pokud válka bude trvat ještě dalších několik měsíců a bude vyčerpávat zemi, umím si představit, že přijde únava a nakonec rezignace – nechme jim (Rusku) ten Krym.“

„Dokážu si představit, že dojde k nějakému kompromisu ohledně Doněcké a Luhanské oblasti nebo dalších dobytých území, které budou de facto státy nebo volně přidruženými státy Ukrajiny, ale Krym už je v tuto chvíli integrální součástí Ruské federace podle ruských zákonů. Pokud by Ukrajina chtěla dobýt Krym, tak by Rusko nasadilo veškeré prostředky. A tím myslím opravdu veškeré prostředky.“

Jelen patřil mezi experty, kteří útok Ruska na Ukrajinu očekávali. „Moje předzvěst, že Rusko zaútočí, přicházela z určitého pesimismu a z naděje, že mi to nevyjde, ale bohužel stalo se, co se stalo. Vladimir Putin k tomu dlouhodobě směřoval i tím, jak se vyjadřoval před únorem.“

I on byl ale zaskočen podobou války: „Konflikt mne překvapil svou intenzitou, opravdu jsem nečekal, že ofenziva bude tak masivní a bude zahrnovat i útoky na civilní obyvatelstvo. Tím jsem byl zděšen.“