Ruská agrese brání plavbě do Oděsy, uvádí britská rozvědka

„Ruská námořní blokáda klíčových černomořských přístavů odradila rejdaře od toho, aby v oblasti operovali,“ uvedla britská rozvědka.

Varovala, že export po zemi jen těžko může nahradit výpadky v kapacitě lodní přepravy způsobené ruskou blokádou.

O možnostech přepravy se mluví v posledních dnech hlavně v souvislosti s vývozem ukrajinského obilí, které by mohlo na světovém trhu citelně chybět. Přepravu po železnici Ukrajině navrhlo Rusko, ačkoliv je jasné, že vlaky mohou naložit jen zlomek kapacity lodí. [celá zpráva]

„Výsledkem je, že významné množství ukrajinského zrna zůstává v silech bez možnosti je vyvézt,“ uvedla rozvědka. „Boje už vyvolaly nepřímý tlak na globální ceny obilí,“ dodala k důsledkům.

Rozvědka upozornila, že dopady ruské námořní blokády by se mohly zvětšovat – komerční lodě se budou držet daleko od ukrajinských přístavů a výpadky v dodávkách dále zvýší cenu mnoha základních potravin.

V řadě zemí v severní Africe na Blízkém východě a v Jižní Asii kvůli tomu hrozí nedostatek obilí. Litevský ministr zahraničí Gabrielis Landsbergis proto navrhl, aby lodě s obilím doprovázela vojenská plavidla. Jednal o tom s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou.

Podle Landsbergise by se doprovody neměly konat pod hlavičkou NATO a měly by do nich být zapojené i země odebírající obilí z Ukrajiny, jako je třeba Egypt.

„To by byla nevojenská humanitární mise, ale není srovnatelná s bezletovou zónou,“ řekl litevský ministr. V tom se však mýlí.

Britové naznačili, že by se do doprovodu lodí zapojili v případě, že by byla zajištěna jejich bezpečnost. To by ale znamenalo nejen trasu zajistit protilodními střelami – Dánsko už slíbilo, že na Ukrajinu dodá americké střely Harpoon –, ale také uchránit přístav před nálety. Nad ním by musela být vyhlášena bezletová zóna se všemi riziky, že při jejím vynucování by došlo k přímému střetu mezi Ruskem a NATO.

Předseda amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley už uvedl, že tato trasa není vhodná pro obchodní plavby, i kdyby se ofenziva zastavila, a na zajišťování trasy by se USA nepodílely.

„Nemáme nyní v Černém moři žádné síly a neplánujeme to,“ poznamenal.

Pro jakoukoli operaci by byl nutný souhlas Turecka, to totiž rozhoduje, jaké vojenské lodě nechá proplout bosporskou úžinou. Má na to garantované právo.

Rusko otevřít ukrajinské přístavy odmítá, obává se, že by na lodích mohly na Ukrajinu, kam Rusové vpadli na konci února, proudit zbraně, jež by ukrajinské armádě pomohly bránit se okupantům.