Rakousko srazilo migraci oproti loňsku na polovinu

„Zatáhli jsme za azylovou brzdu. V naší zemi počet žádostí o azyl oproti předchozímu roku masivně poklesl, a to téměř o 50 procent,“ řekl listu Bild rakouský spolkový kancléř Karl Nehammer.

Pro porovnání: ve Spolkové republice Německo počet nových žádostí o azyl od ledna do konce září vystřelil oproti stejnému období loňského roku o 62 procent – ze 154 557 na 251 200!

„Azylová brzda zahrnuje opatření, jako je zrychlené řízení pro ty, kteří mají jen malé vyhlídky na právo na pobyt, zvýšené hraniční kontroly a policejní spolupráce s Maďarskem a Srbskem v boji proti pašování lidí,“ upřesnil Nehammer.

Současně přiznal, že nelze usnout na vavřínech. „Převaděči jsou flexibilní, přizpůsobují se okolnostem a mění své trasy v závislosti na úrovni kontroly,“ objasnil s tím, že pro rakouské úřady z toho plyne závěr, že nesmí polevit v tlaku.

Nehammer také požaduje od Evropské unie jasné a tvrdé kroky.

„Na evropské úrovni jsou zapotřebí dvě důležitá opatření. Zaprvé silná ochrana vnějších hranic EU, kde si hranice konečně zasloužily své jméno. A zadruhé dohody se třetími zeměmi, jak se už začalo s Tuniskem, a jejich uvedení do života. Musíme také vést intenzivní rozhovory s Egyptem,“ uvedl rakouský kancléř.

Problémy je podle něj nutné řešit před branami EU, a ne až tehdy, když se projeví uvnitř Evropy.

„Abychom pomohli právnímu státu dosáhnout průlomu, potřebujeme silnou návratovou spolupráci se zeměmi původu, ale také se třetími zeměmi. Protože pokud lidé nemohou být navráceni do zemí původu, potřebujeme spolupráci s bezpečnými třetími zeměmi, a zde přichází na řadu Evropská unie,“ vyzdvihl Nehammer.

Jinými slovy vyzývá i k deportacím do jiných zemí, než jsou země původu. K tomu by bylo třeba uzavřít dohody o spolupráci a podpoře se zeměmi, které jsou k tomu ochotny – například s africkou Rwandou, shrnuje Bild.

Pokles migrace snese v Rakousku označení trend. Už na sklonku letošního července, kdy teplé počasí vyhnalo počty příchozích na evropský kontinent na rekordní čísla, se Vídeň pochlubila poklesem o třetinu.

V zemi požádalo v první polovině roku o ochranu o 29 procent méně uprchlíků než ve stejném období loňského roku. Počet žádostí o azyl podle ministerstva vnitra klesl z přibližně 32 400 na 23 tisíc, vyplývá ze statistik.

Rakouský novinář Bernt Koschuh v červenci informoval o spolupráci rakouské policie s maďarskými orgány. Podle něho se rakouské bezpečnostní složky podílely na „Operaci liška“, v jejímž průběhu Maďarsko do Srbska vrátilo více než 170 tisíc migrantů.

Jsou mezi nimi i ti, které rakouští úředníci předali maďarským úřadům, napsal list Der Standard.

Podle lidskoprávního aktivisty se toto vracení z velké části provádělo v rozporu s lidskými právy – uprchlíky do balkánského státu jednoduše převezli branami v hraničním plotu se Srbskem.

Ministr vnitra Gerhard Karner v rozhovoru pro Ö1 popřel, že by se úředníci jeho resortu podíleli na „nelegálním odsunu uprchlíků“, jak se vyjádřil. Rozuměl tím však pouze „násilné zatlačování zpět přes hranici“.