Více a rychleji. Scholz volá po masových deportacích nelegálních migrantů

„Musíme deportovat více a rychleji,“ řekl rovněž ve zmíněném rozhovoru Scholz, přičemž deník Bild už předtím, v průběhu minulého týdne, informoval, že kancléř nařídil svým ministrům, aby při všech mezinárodních jednáních stavěli migrační politiku do popředí.

„Pokud chcete neomezenou imigraci, musíte být zároveň dostatečně upřímní a říct, že nebudete schopni zachovat náš sociální stát, jaký nyní máme,“ vzkázal předem kritikům tvrdší protiimigrační politiky Scholz.

Dodal, že německý stát má mít právo určit, koho chce přijmout - například pokud jde o potřebné kvalifikované pracovníky. „To nemá vliv na právo nabídnout ochranu všem, kteří utíkají před politickým pronásledováním, utíkají před válkou a hrozbou smrti. Základní právo na azyl vyplývá z německé historie,“ ujišťoval zároveň Scholz.

Nepřekvapivě to však byla právě slova o rozsáhlých deportacích, která vyvolala nejvíce reakcí. Zdá se přitom, že ani ve své vládě nemá Scholz v této věci jednoznačnou podporu.

„Třicet let po roce 1993 bychom se měli naučit, že izolace, odstrašování a deportace nejsou migrační politikou, ale ekonomickým stimulačním programem pro rasismus a pravicové extremisty,“ reagoval například na sociální síti X na kancléřova slova významný poslanec Zelených Jürgen Trittin. Některá vyjádření jeho spolustraníků, zejména z řad mladých Zelených, byla ještě ostřejší.

Představitelé FDP, další koaliční strany, naopak Scholze podpořili. „Radím Zeleným, aby to nepřeháněli a nesnažili se kancléře očerňovat. Koneckonců jsou to sami Zelení, kdo chce svým donkichotským postojem k migrační politice vytvářet fakta navzdory většině lidí v zemi,“ vzkázal například webu deníku Der Tagesspiegel místopředseda parlamentu Wolfgang Kubicki.

Opatrně zatím reagovali zástupci opozičního konzervativního bloku CDU/CSU, jehož lídři kancléře už dříve vyzvali k navázání spolupráce v otázkách migrace. Šéf CDU Friedrich Merz zatím připustil, že kancléřova slova vypadají jako obrat v dosavadní politice. Současně ale řekl, že kromě společného setkání, večeře a Scholzova vyjádření v magazínu Der Spiegel se zatím reálně nic nezměnilo. „Čekám na konkrétní návrhy, jak můžeme spolupracovat,“ řekl Merz v neděli stanici ZDF.

Zástupci postkomunistické Levice se nepřekvapivě vůči Scholzovi vymezili. „Místo toho, aby se kancléř přidával k pravici, měl by zajistit, aby bylo dostupnější bydlení, výrazně více peněz pro obce a aby byly konečně zrušeny zákazy práce (pracovní omezení během žádosti o azyl, případně po jejím zamítnutí - pozn. red.). Toto bychom rádi viděli ve velkém měřítku,“ napsala předsedkyně opoziční strany Janine Wisslerová.

Počet přicházejících běženců a počet žadatelů o azyl se v Německu v porovnání s předchozím rokem výrazně zvýšil. Jen za prvních devět měsíců roku 2023 počet žadatelů o azyl (251 000) už převýšil číslo za celý loňský rok (244 000).

Podle 44 procent respondentů v nedávném průzkumu stanice ARD je migrace v Německu považována za nejdůležitější politický problém, na který by se politici měli soustředit především, informoval web Euractiv. S tím souvisí i rostoucí preference protestní strany Alternativa pro Německo (AfD), která na protiimigračních postojích postavila svou značku.

Nizozemský sociolog a expert na migraci Ruud Koopmans z berlínské Humboldtovy univerzity přitom považuje Scholzův požadavek za neúčinný. „Nakonec deportace neselhávají kvůli délce řízení, ale kvůli nedostatku dokumentů, nejasné identitě, zemím původu, které nespolupracují, a v neposlední řadě kvůli soudním rozhodnutím, která deportaci blokují,“ řekl deníku Bild.

„Jediný skutečně účinný způsob je zajistit, aby lidé, kteří ochranu nepotřebují, v první řadě do Evropy nepřicházeli,“ dodal s tím, že toho lze dosáhnout pouze přemístěním azylových řízení do třetích zemí.