Článek
Jde o Ruské kulturní centrum ve Washingtonu D.C., které stejně jako Ruské domy v dalších 71 zemích světa včetně České republiky slouží jako nástroj propagandy, dezinformací a podle některých zjištění i špionáže, píše portál The Kyiv Independent.
Reportáž ze čtení ze sbírky odvysílala ruská státní televize letos v únoru, kdy USA začaly vyjednávat s Ruskem ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Tato bizarní událost – ruská aktivistka čte proruskou válečnou poezii v srdci země, která tvrdí, že chce válku zastavit – je symbolem činnosti rozsáhlé globální sítě ruských center pro kulturu a vědu známých jako Ruské domy, po celém světě, vysvětluje portál.
Osazenstvo a hosté Ruského domu ve Washingtonu slaví desáté výročí anexe Krymského poloostrova (duben 2024).
Oficiálně jsou Ruské domy určeny k propagaci ruské kultury a jazyka. Jde jim ale především o prosazování ruské vize světa. Jejich aktivity sahají od recitace a čtení básní přes promítání filmů až po udělování stipendií ruským univerzitám a organizování plně hrazených cest do Ruska. Ruský dům je i v Česku. Tento týden vyšlo najevo, že zorganizovalo workshop pro gymnazisty ze Sedlčan, při němž jim mimo jiné nabízelo studium v Rusku.
Tajné služby „hostitelských“ zemí ale podle The Kyiv Independent moc dobře vědí, co se pod pláštíkem Ruských domů po celém světě děje. Jejich činnost zahrnuje propagandistické akce, ale také špionážní úkoly pod rouškou diplomatické imunity jejich vedoucích. Pro západní vlády se však jejich uzavření ukázalo jako těžký úkol.
Právní záhada
Z právního hlediska jsou ruská centra poněkud záhadou. Působí na základě mezivládních dohod podepsaných mezi Ruskem a hostitelskou zemí.
Navzdory těmto dohodám ale Ruské domy nemají místní registraci jako právnické osoby. Jejich ředitelé jsou často zaměstnáni na místním ruském velvyslanectví, což jim poskytuje diplomatickou imunitu.
K tomu absence registrace umožňuje Ruským domům popírat, že by měly cokoli společného s agenturou Rossotrudničestvo, nechvalně proslulou ruskou agenturou pro mezinárodní spolupráci, na níž se vztahují evropské protiruské sankce kvůli válce na Ukrajině.
Šéf ruské agentury Rossotrudničestvo Jevgenij Primakov
„V Evropské unii nejsou žádná zastoupení Rossotrudničestva, ale existují nezávisle fungující kulturní centra – Ruské domy,“ prohlásil v květnu 2024 šéf agentury, bývalý poslanec Jevgenij Primakov.
Přitom spojení podle portálu The Kyiv Independent není těžké najít. Před zavedením protiruských sankcí uváděly weby Ruských domů v Berlíně a Paříži agenturu Rossotrudničestvo jako svou mateřskou organizaci. Archivovaná verze webových stránek washingtonského centra z července 2022 dokonce uvádí, že je agentuře „podřízeno“.
Pochybné financování
Také financování Ruských domů je přinejmenším pochybné. V roce 2016, kdy Ruský dům ještě působil v Kyjevě, se ukrajinští novináři ptali na jeho status u ukrajinské Státní finanční služby. Daňové úřady však nedokázaly najít žádné oficiální bankovní účty organizace na Ukrajině.
S dotazy na způsob financování neuspěli ani novináři v Německu. „Máme určité postupy pro zpracování online plateb,“ řekl v roce 2023 televizi Deutsche Welle šéf Ruského domu v Berlíně.
Oddělení finančních služeb Evropské komise se zatím nevyjádřilo, zda evidentní spojení Rossotrudničestva s Ruskými domy nepředstavuje porušení sankcí. Podle The Kyiv Independent sankce mohou omezit schopnost Ruských domů provádět platby a spolupracovat s místními organizacemi. To má ale své limity.
„Je nutný tvrdý zásah ze strany hostitelských zemí,“ řekla Nadija Kovalová, spoluautorka studie Ukrajinského institutu o Rossotrudničestvu.
Ruské domy v současnosti pokračují ve svých aktivitách v Bruselu, Berlíně, Paříži, Římě, Madridu, Lucembursku, Vídni, Praze, Varšavě, Budapešti, Kišiněvě, Bratislavě a dalších hlavních městech.
