Článek
Zelenskyj podle ukrajinského serveru TSN uvedl, že Rusové blokují internet, aby mohli zahájit mobilizaci. Ta by podle něho mohla sloužit ke dvěma účelům, a to k další ofenzivě na Ukrajině, nebo k otevření další fronty v Pobaltí.
„Proč? Protože ten či onen stát, například některý z pobaltských, není připraven na intenzivní střet. Protože jsou malé – ne proto, že by nebyly statečné,“ cituje TSN Zelenského.
Ten doplnil, že ruský vůdce Vladimir Putin bedlivě sleduje, jak NATO reaguje. „A myslím, že právě na tom závisí, zda (Rusové) zaútočí, nebo ne,“ řekl s tím, že nakonec NATO bude muset reagovat jednotně, nebo žádná aliance již nebude existovat.
Právě tato slova zvedla ze židle estonské politiky. „Jako by (Ukrajinci) ukazovali prstem směrem k Evropě. Jako by říkali: Podívejte, pokud se my nějak dostaneme do slabší pozice nebo prohrajeme, pak jste na řadě vy, respektive především pobaltské státy, což samozřejmě není příjemné,“ cituje estonská stanice ERR Mihkelsona.
Podle něj navíc Zelenskyj těmito slovy živí ruský narativ, že Ukrajina a její spojenci jsou slabí a ustupují, zatímco Rusko je silné a postupuje.
Mikhelson se dále nechal slyšet, že Zelenskyj těmito slovy podkopává článek 5 Severoatlantické smlouvy. K tomu však dodal: „Souhlasím s tím, že nikdo nepoškodil důvěryhodnost článku 5 tolik jako americký prezident Donald Trump.“
Kromě předsedy zahraničního výboru estonského parlamentu Zelenského zkritizoval také jeho dlouholetý spojenec, estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
„Takové výroky především neodpovídají našim zpravodajským informacím, našemu hodnocení hrozeb. Nevidíme, že by Rusko soustřeďovalo své síly nebo se vůbec nějakým způsobem vojensky připravovalo na útok na NATO nebo pobaltské státy, spíše naopak. Rusko není na ukrajinské frontě ani ekonomicky v příliš silné pozici,“ cituje ERR Tsahknu.
Šéf estonské diplomacie se dále vyjádřil i k Trumpovi a jeho přístupu k NATO. „Určitě to nepřidává na síle, když americký prezident Trump vnímá evropské spojence v rámci NATO kriticky. To však neznamená, že NATO není schopno reagovat, a NATO rozhodně zareaguje, pokud bude napaden členský stát, o tom není pochyb,“ uvedl Tsahkna.
Americký prezident v posledních týdnech několikrát uvedl, že přemýšlí o vystoupení z NATO. Řekl to kvůli tomu, že členské státy NATO odmítly podpořit americko-izraelskou válku proti Íránu. Trump rád hovoří o tom, že tyto státy „tam nebyly“, a to i přesto, že NATO je především obranná a nikoli útočná aliance.
K tomu také několikrát doplnil, že Spojené státy nemusí být k dispozici členům NATO, když členové aliance nechtějí pomoci USA v Íránu. „Proč bychom tam pro ně byli, když oni tam nejsou pro nás? Nebyli tam pro nás,“ řekl Trump koncem března.
