Panika na Krymu: Rusové se ve velkém zbavují nemovitostí. Nikdo je nechce

Rusové až panicky prodávají nemovitosti od srpna, kdy na Krymu došlo k prvním explozím souvisejícím s probíhající ruskou invazí na Ukrajinu. Druhá vlna prodejů začala 8. října po výbuchu Kerčského mostu, který spojuje Krym s Ruskem.

Ruská databáze nemovitostí Cjan uvádí, že na začátku prosince bylo na Krymu nabízeno k prodeji více než 7000 domů. Dalších téměř 15 tisíc inzerátů se týká prodeje bytů. Portál Avito obsahuje 11,5 tisíce nabídek bytů k prodeji a téměř 11 tisíc domů. Další ruská databáze Mirkvartir obsahuje přes 20 tisíc inzerátů na prodej bytů a 41 tisíc inzerátů na prodej domů či chat.

Garsonky na poloostrově nabízejí Rusové za tři až čtyři miliony rublů (1,1 až 1,5 milionu korun), přičemž tyto byty se dříve prodávaly za pět až šest milionů rublů (1,8 až 2,2 milionu korun).

Předseda Cechu realitních kanceláří Krymu Dmitrij Židelev už na začátku října rádiu Sputnik řekl, že ceny bytů jsou spíš orientační a odlišné od těch, za které nakonec k transakcím dojde. Při koupi nemovitosti se většinou dá s majitelem usmlouvat třetinový až poloviční ústupek.

„Je více než reálné koupit byt se slevou 10 až 30 procent. V některých případech i 50 procent,“ uvedl Židelev.

Server Ukrajinska pravda uvedl, že je za tím touha prodávajících rychle získat peníze, a tak jsou připraveni dělat ústupky.

I přes výrazný nárůst nabídky se však poptávka po nákupu nemovitostí na Krymu blíží nule. Rusové se do těchto obchodů z logických důvodů nehrnou a Ukrajinci spoléhají na právo.

Po svévolné ruské anexi Krymu v roce 2014 totiž Ukrajina schválila v září téhož roku legislativu, která zachovala vlastnictví pozemků a dalších nemovitostí na dočasně okupovaném území Krymu v rukou ukrajinských občanů a právnických osob.

Aby tak Ukrajinci mohli provádět transakce s nemovitostmi, museli by je zaregistrovat do jednotného státního rejstříku práv Ruské federace.

Takový krok ale ukrajinská legislativa neumožňuje, podle ní si totiž fyzické a právnické osoby zachovávají vlastnická práva k nemovitému majetku na dočasně okupovaném území, pokud je takový majetek nabyt v souladu s ukrajinskými zákony.

„Vlastnické právo je nedotknutelné. Nikdo nemůže být tohoto práva protiprávně zbaven či omezen. Toto právo není omezeno časem ani územím,“ připomněla pro Ukrajinskou pravdu právnička Anna Bohdanecová.

Krymské úřady od okupace uznávají pouze dokumenty vypracované v souladu s ruskou legislativou. Ve většině případů byla nemovitost nejprve zapsána do ruského rejstříku vlastnických práv a teprve poté byla prodána podle legislativy Ruské federace.

Tyto dokumenty ale kromě Ruska žádný jiný stát neuznává. Podle Romana Titicala z advokátní kanceláře Moris tak prozíraví ruští majitelé zaregistrovali nemovitosti na poloostrově podle zákonů dvou zemí.

„Podepsali smlouvu na Krymu podle ruských zákonů, zároveň odjeli do Chersonu a nechali ukrajinským notářem potvrdit smlouvu o koupi a prodeji na Ukrajině,“ vysvětloval Titicalo. Tuhle skulinu ale mohli využít pouze lidé s dvojím občanstvím.

Pokud nebyla smlouva verifikována na ukrajinském území, nese nákup nemovitosti na Krymu pro Rusy riziko. Může tím totiž vzniknout trestní odpovědnost za nezákonné zabavení cizího majetku.

Podle právničky Teťjany Storožukové nemovitosti na Krymu vždy zůstávaly majetkem osob, které je vlastnily nebo užívaly před začátkem okupace. Právnické osoby či obyvatelé Ruska, kteří během okupace vystavili doklady o vlastnickém právu, by podle ní neměli počítat se shovívavostí ukrajinských úřadů. Ty jim majetek mohou v souladu se zákonem násilně zabavit.

„Nevylučuji, že po osvobození Krymu dojde k soudním sporům, ve kterých budou noví majitelé žádat o uznání vlastnictví na základě promlčecí lhůty. Na druhé straně občané Ukrajiny mají šanci získat zpět kontrolu nad svými nemovitostmi,“ dodal Titicalo.