Článek
„Domníváme se, že jednou z nejvážnějších a nejtrvalejších hrozeb je případný pohyb bývalých a současných ruských bojovníků v Schengenském prostoru. Jakýkoliv vstup takového jedince by pro bezpečnost všech členských států EU mohl mít vážné následky. K zabránění negativním následkům je proto urgentně potřeba rozhodný a koordinovaný zákrok!“ okomentoval výzvu litevský prezident Gitanas Nausėda.
Bývalí ruští vojáci se podle dopisu mohou na území Evropské unie kromě ruských hybridních operací zapojit také do organizovaného zločinu nebo extremistických hnutí. Zdůrazňuje přitom, že více než 180 tisíc současných ruských vojáků jsou trestanci, kteří byli propuštěni výměnou za podpis smlouvy s armádou, cituje z dopisu server Ukrajinska pravda.
Počet schengenských víz vydaných ruským občanům se v posledních letech znatelně zvýšil. V roce 2024 oproti předchozímu roku poskočil o více než 100 tisíc, ze 449 na 565 tisíc. Počet loni vydaných víz se podle současných odhadů rovněž pohybuje mezi 540 a 570 tisíci.
Třeba v roce 2019, před pandemií Covidu-19 a začátkem války na Ukrajině, ovšem ruští občané dostali více než 4 miliony víz, tudíž jde v porovnání s dřívějškem stále o poměrně nízká čísla.
Nečinnost v této věci by podle dopisu podepsaného prezidenty a premiéry osmi zemí mohla vytvořit dlouhodobou slabinu, které ale je ještě možné předejít. Evropská komise se proto má záležitosti věnovat a navrhnout možná řešení na unijní úrovni. Téma by se podle podepsaných lídrů mělo probrat na březnovém summitu EU, na jehož konci by lídři všech členských států měli vydat společné prohlášení.
S myšlenkou zákazu vstupu do Schengenského prostoru pro bývalé členy ruských ozbrojených sil, kteří se zúčastnili invaze na Ukrajině, přišlo už v lednu Estonsko. Na národní úrovni k němu také samo přikročilo. Tentýž zákaz už na národní úrovni připravuje i Litva. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že jej podporuje několik členů EU a ještě se bude probírat.
