Článek
„Budeme říkat – my tam máme program SAFE, který je za 52 miliard korun. Proč nám to nechcete uznat? A budeme se o tom bavit,“ prohlásil Babiš v neděli ve videu na síti X. Zároveň dodal, že podle závěrů NATO Česko letos nesplní alianční závazek vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP.
Aliance podle něj uznává jako obranný výdaj jen 1,78 procenta HDP z rozpočtu ministerstva obrany, nikoli výdaje jiných resortů, především ministerstva dopravy. Vláda přitom chtěla jako obranné započítat také zhruba 19,6 miliardy korun na stavby dopravní infrastruktury.
Evropská půjčka z programu SAFE je určená na nákup vojenského materiálu a související projekty. Česko poslalo do Bruselu plán na využití až dvou miliard eur, tedy Babišem zmíněných 52 miliard korun. Peníze mají směřovat na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a na výstavbu dálnice D11, z níž zbývá v Česku dokončit zhruba 40 kilometrů k polským hranicím.
Česká vláda chce NATO přesvědčit, aby jí do obranných výdajů uznalo právě finance z tohoto úvěrového nástroje. Problém je v tom, že samotné schválení půjčky ještě neznamená obranný výdaj. NATO na svém webu definuje obranné výdaje jako „platby provedené vládou členského státu na potřeby vlastních ozbrojených sil, spojenců nebo Aliance“. Jinými slovy, do alianční statistiky se nepočítá úvěrový rámec jako takový, ale až peníze skutečně vyplacené na uznatelné obranné účely.
To potvrzuje i bezpečnostní expert Martin Chovančík z Masarykovy univerzity. Podle něj lze vojenské schopnosti financované z půjček do statistik NATO započítat, ale až tehdy, když za ně stát skutečně zaplatí. „SAFE je v tomhle půjčka jako každá jiná, a tudíž z ní vydané finance jsou zcela legitimními výdaji,“ řekl Novinkám.
Dálnice D11 jako vedlejší výdaj
Podle Chovančíka tak rozhodně nebude možné automaticky započítat celou půjčku 52 miliard korun, ale jen ty peníze, které stát letos skutečně odešle dodavatelům. „Pokud se jedná o časování, tak to je už jen fiskální hra a legitimním výdajem se to stává v momentě odeslání peněz na účet dodavatele. Tam máme ještě přes půl roku a není nerealistické část peněz utratit,“ dodal.
Část peněz by podle něj mohla být vykázána například u dálnice D11, kde už existují zhotovitelé a stát může posílat platby. Zálohová platba by mohla připadat v úvahu také u tanků Leopard.
Skeptičtější je v tomto ohledu bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by se Česku podařilo jakoukoli část peněz ze SAFE vyčerpat tak, aby ji mohlo vykázat jako letošní obranný výdaj. Uvedl to Český rozhlas.
Další neznámou je, zda daný výdaj zároveň splní alianční kritéria. U smíšených civilně-vojenských projektů, což je případ dálnice D11, totiž NATO uznává pouze vojenskou složku, pokud ji lze konkrétně vyčíslit nebo alespoň odhadnout.
Zároveň je nepravděpodobné, že by dálnici NATO uznalo do základních dvou procent výdajů. Podle dohody z Haagu z roku 2025 by je však mohlo započítat do širších výdajů spojených s obranyschopností. Členské státy se totiž loni zavázaly, že nejpozději do roku 2035 budou dávat pět procent HDP na obranu. Z toho 3,5 procenta má směřovat přímo na obranu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s obranyschopností.
