Článek
Na přijímací zkoušky na střední školu se podle šetření připravovala naprostá většina deváťáků. Běžná je příprava na domovských základních školách. Většinou je zdarma a přístup k ní má každý žák. „Z odpovědí však nelze určit její intenzitu a ani to, jak často probíhala. Mohlo se jednat o jednu vyučovací hodinu, ale také o pravidelný kurz,“ upozornili autoři výzkumu.
Placenou přípravou na jednotnou přijímací zkoušku mimo školu už ale prošlo výrazně méně deváťáků, nejčastěji kvůli socioekonomické situaci v rodině. Častěji tento způsob využily děti z rodin s maturitním a vysokoškolským vzděláním (69 procent), zatímco u potomků rodičů bez maturity se jedná zhruba o polovinu.
„Placená příprava přitom dává žákům velkou výhodu. Oproti pouhému procvičování testů nabízí větší rozsah podpory, která zahrnuje například vysvětlování jednotlivých principů, konzultace nebo možnost porovnání výsledků s ostatními žáky,“ přiblížil analytik vzdělávání z PAQ Research Jan Zeman.
„Placená příprava sama o sobě nezaručuje úspěch, ale může snižovat nejistotu a zvyšovat pravděpodobnost lepšího výkonu,“ připomněla analytička obecně prospěšné společnosti v tematice vzdělávání EDUin Nikola Šrámková.
Tisíce za přípravu
„Vzdělanější rodiče mohou těžit ale i z kvalitní domácí přípravy. Naopak méně vzdělané rodiny si placenou přípravu často nemohou dovolit a zároveň mají nižší kompetence vzdělávat děti samy,“ připomněl Zeman.
Z placené přípravy byly nejrozšířenější simulované zkoušky, které využila téměř polovina rodičů. Následovaly kurzy s lektorem v prezenční (28 procent) a online (18 procent) formě.
Nejčastěji, zhruba ve čtvrtině rodin (26 procent), se výdaje na přípravu pohybovaly v pásmu do 2000 korun. Téměř pětina (19 procent) pak naopak nezaplatila nic.