Článek
„Ukrajina nevidí žádný zákonný důvod uznat jej jako demokraticky zvoleného a legitimního prezidenta Ruské federace,“ píše se o Putinovi ve vyjádření ukrajinského ministerstva, které bylo zveřejněno den před úterní inaugurací.
Resort argumentuje porušením mezinárodních dohod nebo organizací voleb na okupovaných ukrajinských územích. Ruská vláda se podle Kyjeva snaží občanům i celému světu vytvořit iluzi legality Putinova téměř doživotního setrvání u moci.
Ministerstvo vyzývá ostatní země i mezinárodní organizace, aby následovaly příkladu Kyjeva a neuznávaly výsledky „pseudovoleb“ a „legitimitu ruského diktátora Vladimira Putina“.
Ukrajina spustí úspěšnou protiofenzívu příští rok, tvrdí poradce amerického prezidenta
Putina čeká jeho třetí funkční období v řadě, celkem má být už jeho páté. Post prezidenta zastává od roku 2000 s výjimkou období 2008 až 2012, kdy působil jako předseda ruské vlády. Podle jím samotným upravené ústavy může být prezidentem až do roku 2036.
Putin byl v prezidentských volbách, které se konaly v polovině března, jasným favoritem. Neměl skoro žádnou konkurenci, k čemuž přispěl i státní aparát.
Šéf zahraničního výboru německého parlamentu Michael Roth to označil za znak toho, „že z autoritářsky vedené země se stala diktatura s fašistickými a totalitními rysy“. Německá média volby též označovala za zmanipulované a „státní cirkus“.
Mezi kritiky ruských voleb byla i Česká republika. Její zástupci volby odsoudili předem, přičemž největším trnem v oku české diplomacii bylo, že se volby konaly i na Rusy okupovaném území Ukrajiny. Ministr zahraničí Jan Lipavský tento fakt opětovně odsoudil i při své dubnové návštěvě Budapešti.
Výsledky z těchto regionů odmítla uznat i Evropská unie, zatím se však neobjevil náznak, že by spojenci Ukrajiny plánovali kolektivně neuznat legitimitu Putinova prezidentství.
Nechceme železnou oponu. Slovensko vyšle zástupce na Putinovu inauguraci
Expert na mezinárodní právo profesor Pavel Šturma z Právnické fakulty Univerzity Karlovy už dříve k otázce Putinovy legitimity vzhledem k okolnostem voleb na dotaz Novinek uvedl, že možnost neuznat prezidenta se z hlediska práva aplikuje pouze při násilném převratu nebo v případě, že by v určitém státě existovaly dvě vlády, kdy by každá kontrolovala určitou část území.
„Neuznání určité vlády ovšem implikuje, že s ní přerušíme diplomatické styky se všemi důsledky, což asi nikdo nechce,“ uvedl Šturma.
Putin by se stal prezidentem pouze Ruska, jinde nejsou volby směrodatné, řekl Novinkám expert
