Článek
Rada Mezinárodního trestního soudu postoupila případ Maďarska prosincovému valnému shromáždění členských států ICC.
„Soud připomněl maďarským úřadům žádost o zatčení Netanjahua ještě před začátkem návštěvy izraelského premiéra a nabídl možnost konzultací, ale maďarská vláda na žádosti nereagovala,“ píše agentura MTI.
Tím, že v Budapešti nedošlo k zatčení předsedy izraelské vlády, porušilo Maďarsko podle ICC svůj mezinárodní závazek. „Jako smluvní stát Maďarsko akceptovalo, že rozhodnutí soudu jsou pro něj závazná – a nemůže jednostranně rozhodovat o tom, zda vyhoví žádostem o spolupráci na základě vlastního názoru a postoje k určitým rozhodnutím,“ uvádí se ve zprávě ICC.
Odstoupení od ICC
Maďarský premiér Viktor Orbán označil vydání mezinárodního zatykače na Netanjahua za „nestoudné, cynické a zcela nepřijatelné“. Netanjahu nakonec strávil v Maďarsku až čtyři dny – od 2. do 6. dubna 2025 – a zatčen nebyl.
Aby se Budapešť vyhnula povinnosti zatčení izraelského premiéra, maďarská vláda se rozhodla odstoupit od ICC s odůvodněním, že Mezinárodní trestní soud se stal politickým. Netanjahu toto rozhodnutí označil za odvážné.
Soud však připomněl, že vystoupení Maďarska z ICC vstoupí oficiálně v platnost až 2. června 2026, takže země je stále povinna plnit své závazky vyplývající z úmluvy.
Soud, který sídlí v Haagu, vydal zatykače i na bývalého izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta a také na někdejšího šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa, který je už ale po smrti.
V Budapešti to nebylo poprvé, co signatářská země zatykač vydaný ICC ignorovala. Při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina tak postupovalo Mongolsko, dříve se například obdobně zachovala Jihoafrická republika, když během návštěvy země nezatkla súdánského prezidenta Umara al-Bašíra, který byl hledán za zločiny proti lidskosti včetně genocidy.
Provinivším se zemím žádný vážnější postih nehrozí – v případě Jihoafrické republiky ICC pouze o dva roky později konstatoval, že země nedodržela své závazky.
