Hlavní obsah

Kissinger obrátil, s Ukrajinou se musí zacházet jako s členem NATO

14. 8. 2022, 18:13 – New York

Květnové vyjádření doyena americké zahraniční politiky, bývalého ministra zahraničí Henryho Kissingera v Davosu, že by se Ukrajina měla výměnou za mír vzdát části svého území, pobouřila Kyjev i jeho zastánce. Nyní Kissinger změnil názor a je pro podporu Ukrajiny, plyne z jeho vyjádření v pátečním vydání listu The Wall Street Journal.

Foto: Profimedia.cz

Henry Kissinger v roce 2022

Článek

Po tom, jak se Rusko chovalo na Ukrajině, změnil Kissinger názor. „Po tom všem se nyní domnívám, že takovým či onakým způsobem, formálně či ne, se musí s Ukrajinou zacházet jako s členem NATO,“ řekl bývalý americký ministr zahraničí. Je přesvědčen, že při jakémkoli urovnání konfliktu si Rusko ponechá zisky z prvního vpádu v roce 2014, kdy zabralo Krym a část Donbasu. Sám ale neví, jak by se takovéto ujednání lišilo od Minských dohod, které selhaly.

Kissinger: Jsou tři východiska z téhle války. Západ nemusí prohrát

Válka na Ukrajině

Na počátku roku Kissinger navíc vyvolal kontroverze, když naznačil, že neopatrná politika USA a NATO mohla vést ke krizi na Ukrajině. Pořád však nevidí jinou možnost než brát vážně obavy ruského prezidenta Vladimira Putina z přibližování se NATO k hranicím Ruska.

Kissinger je stále přesvědčen, že bylo chybou, když NATO vyslalo signál Ukrajině, že by se mohla připojit k Alianci. Vnímal to jako něco jiného než vstup východoevropských zemí: „Myslel jsem si, že Polsko, všechny tradičně západní země, které byly součástí dějin Západu, byly logickými členy NATO,“ uvedl.

U Ukrajiny, kterou tvořila území kdysi připojená k Rusku, si myslel, že by pro stabilitu bylo lepší, kdyby fungovala jako nárazníkový stát mezi Ruskem a Západem. „Byl jsem pro úplnou nezávislost Ukrajiny, ale myslel jsem si, že by bylo nejlepší, aby byla jako Finsko,“ řekl Kissinger. To už si nemyslí.

Kissinger navrhl Ukrajincům vzdát se území. Ještě že na vás nemáme čas, odpověděli mu

Válka na Ukrajině

Autorka článku Laura Secorová je přesto znechucena velmocenským pojetím politiky, jakému zůstává Kissinger věrný: „Pokud je vyhnutí se jaderné válce největším dobrem, jak vyjadřujeme vděčnost malým státům, jejichž jedinou úlohou v globální rovnováze je, aby na ně působily ty větší?“

Jistý problém v tom však vidí i Kissinger, který přiznává: „Jak skloubit naši vojenskou kapacitu s našimi strategickými záměry a jak se mají vztahovat k našim morálním záměrům, to je nevyřešený problém.“

Strach z krize u Tchaj-wanu

Kissinger by byl opatrný v politice vůči Tchaj-wanu. Bojí se, že USA a Čína směřují ke krizi: „Politika, kterou prováděly obě strany, vytvořila a umožnila pokrok Tchaj-wanu v autonomní demokratickou entitu a udržela mír mezi Čínou a USA po dobu 50 let. Jeden by proto měl být velmi opatrný v opatřeních, která, jak se zdá, mění základní strukturu.“

Evropě chybí lídři s vizí, posteskl si Kissinger

Zahraniční

Devětadevadesátiletého Kissingera zneklidňuje nebezpečná nerovnováha. „Jsme na pokraji války s Ruskem a Čínou kvůli tématům, která jsme zčásti otevřeli, ovšem bez jakékoli představy o tom, jak to skončí nebo k čemu to má vést.“

Diplomat, jemuž právě vyšla devatenáctá kniha „Leadership: Six Studies in World Strategy (Vůdcovství, šest studií světové strategie), kde se zabývá výsledky politiky Konrada Adenauera, Charlese DeGaulla, Richarda Nixona, Anvara Sadata, Lee Kuang-yewa a Margaret Thatcherové, řekl, že podobní lídři s jasnou vizí dnes neexistují: „Myslím, si že dnešní období má velký problém definovat směr,“ řekl bývalý americký ministr zahraničí.

Mistr vyvažování

A upozorňuje na nutnost kompromisu, bez něhož není možná rovnováha, kterou považuje za klíčovou: „Pokud jste přesvědčeni, že konečným výsledkem vašeho úsilí musí být vynucení vašich hodnot, pak rovnováha není.“

Kissinger však přiznává, že sama rovnováha nemůže být cílem a někdy vyvažování není vždy možné: „Mohou nastat situace, kdy je soužití morálně nemožné, Například s Hitlerem. S Hitlerem bylo zbytečné diskutovat o rovnováze, i když s Chamberlainem sympatizuji, pokud si myslel, že potřebuje získat čas na zúčtování, o němž byl přesvědčen, že bude stejně nevyhnutelné.“

Reklama

Výběr článků