EU zvrtala nákup a distribuci vakcín, píše Daily Mail

EU zatím očkovala jen 2,5 procenta své populace, zatímco Británie přes 12 procent. Sedmadvacítka schválila později vakcíny a začala očkovat později než Británie. Očkovací program proti koronaviru se v EU nyní zadrhává především kvůli nedostatku vakcín.

Evropská komise se pak pustila do velkých farmaceutických firem, že neplní své závazky. Napětí se v končícím týdnu eskalovalo především okolo firmy AstraZeneca. Odtajnění smluv ukázalo, že firma neplní své závazky plynoucí z kontraktu. Brusel proto dokonce zvažoval omezení propustnosti hranice mezi Irskem a Severní Irskem, aby se tudy nedostávaly očkovací látky ze zemí EU do Spojeného království. K tomu ale nakonec nedošlo.

Britsko-švédská AstraZeneka kvůli svému přístupu může čelit právním krokům, francouzský ministr po EU Clément Beaune řekl, že by mohla čelit „pokutám nebo sankcím”.

List Daily Mail tvrdí, že Boris Johnson dosáhl dvojího vítězství nad EU, když během dvou nočních telefonátů s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zabránil tomu, aby se uzavřela hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem a zabránil zablokování dodání 3,5 milionu dávek vakcín od Pfizeru/BioNTechu vyrobených v Belgii do Spojeného království. Tvrdil, že by uzavření hranice mohlo zabít britské důchodce, kteří čekají na druhou dávku.

Británie však musela ustoupit. Ministr pro očkování Nadim Zahawi uvedl pro list The Sunday Telegraph, že Británie pomůže EU s problémy s náběhem výroby, do subdodavatelské továrny firmy Halix v Nizozemsku už poslala své experty. Britská ministryně pro mezinárodní obchod Liz Trussová řekla televizi Sky, že by mohla Británie vyvážet vakcíny, pokud to neohrozí očkování v zemi. Také severoirská první ministryně Arlene Fosterová změnila svou rétoriku, když řekla, že by Severní Irsko mohlo pomoci s dodávkami vakcín Irské republice.

Server Politico tvrdí, že hlavním problémem bylo protahované jednání o dodávkách kvůli sporům mezi členskými státy. Brusel se rozhodl objednávat očkovací látky pro všechny členské země jednotně, aby se snížila cena. To ale vedlo podle listu Politico k prolongaci jednání, protože objednávku musely schválit všechny členské země. Ředitel bostonské farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel si stěžoval, že dohadování se všemi členskými zeměmi jednání zpomalovalo, což vedlo ve výsledku i ke zpomalení dodávek.

Loni v červnu eurokomisařka pro zdraví Stella Kyrikiadesová představila nový očkovací plán, kdy jednotlivé země nebudou objednávky schvalovat, takže bude moci očkovací látky objednat přímo Unie. To sice jednání usnadnilo, ale ne zcela. Dál probíhaly spory mezi členskými zeměmi o ceny a menší státy se obávaly, že by na ně vakcíny nemusely zbýt.

Německo prosazovalo zvýšit podíl vakcín, které vyvinula německá společnost BioNTech, jenže ty jsou dražší a musejí se transportovat hluboce zmražené. Některým zemím, jako Bulharsku, vadily příliš vysoké počty různých výrobců. Dávalo by přednost tradičnější a levnější vakcíně od AstraZeneky. Těch nakonec EU objednala 300 milionů, tedy stejný počet jako těch od Pfizer/BioNTech a od GSK-Sanofi.

Politico tvrdí, že se EU dopustila chyby, když sázela na tradičnější a levnější vakcínu od AstraZeneky, neboť se nepřipravila na dost rychlou distribuci pokročilejších a dříve dostupných očkovacích látek od BioNTechu/Pfizeru a Moderny, které se musejí přepravovat zamrazené, první dokonce při minus 75 stupních Celsia.

EU kvůli dohadům podle Politika zůstávala o krok dva pozadu za Spojenými státy a Británií. Očkování v EU vakcínou od Pfizeru tak začalo 26. prosince, dva týdny po USA a tři týdny po Británii. EU sice schválila dříve než Britové vakcínu od Moderny, ale dlouho jí trvalo udělení souhlasu vakcíně od AstraZeneky, protože chyběla data o očkovaných seniorech. Nakonec byla schválena až v pátek, zatímco v Británii se s ní očkovalo od počátku ledna.

List Daily Mail uvádí, že v Británii běží na rozdíl od EU očkování jako naolejovaný stroj. Už nezmiňuje, že výpadky dodávek vakcín z belgické továrny Pfizeru postihlo všechny země, do konce loňského roku byly dodávky zkráceny na polovinu. I Británii budou chybět vakcíny od firmy GSK-Sanofi, kterých si objednala 60 milionů, protože firma jejich vývoj nedovedla do konce a nyní by měla vyrobit 100 milionů dávek vakcín od Pfizeru.

Problémy byly i s obavy z bezpečnosti vakcín. Evropská unie, která si byla vědoma, kolik je mezi jejími občany odpůrců očkování, chtěla mít jistotu, že jsou očkovací látky bezpečné, takže je schvalovala pomaleji.

Jednání také komplikoval tlak EU na farmaceutické firmy, že by mohly skončit u soudu a platit odškodné, protože Evropská komise odmítala omezení náhrad.

Jednání však vázla i kvůli ceně, i když ředitel AstraZeneky Pascal Soriot tvrdí: „Naznačování, že vakcínu podíváme jiným zemím, abychom vydělali více peněz, není správné, protože nikde nemáme zisk.“

Podle zveřejněných čísel ale platí EU AstraZenece méně než dva dolary za dávku, zatímco USA, kde ještě není schválena, by platily dolary čtyři, a Británie platí zřejmě taky více než EU, uvedlo Politico. S Pfizerem USA vyjednaly cenu 20 dolarů, zatímco EU platí méně než 15 dolarů.

Podle Wolfganga Münchaua z londýnské expertní skupiny Eurointelligence, který často kritizuje EU, je ale tento rozdíl makroekonomicky irelevantní a snaha snižovat cenu je krátkozraká. Státy EU kvůli tomu mohou zůstávat déle v karanténě oproti těm ochotným zaplatit více.