Článek
Putin podle Kremlu v rozhovoru s tureckým prezidentem zdůraznil „destruktivní roli západních států“, které zásobují Ukrajinu zbraněmi a také jí poskytují informace umožňující zaměřit tyto zbraně na ruské síly. Rusko je podle prezidenta otevřeno jednáním, pokud ovšem Kyjev splní ruské požadavky a uzná „novou územní realitu“.
Tou má Putin na mysli připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku.
Kyjev už 316 dnů nehodlá kapitulovat a ukrajinská protiofenziva od loňského léta osvobodila asi 40 procent území, které ruská vojska uchvátila po vpádu z loňského 24. února.
Turecko přestalo Rusům vydávat turistická povolení k pobytu
Ukrajina si klade za válečný cíl vytlačit ruská vojska nejen do pozic před rozpoutáním války, ale obnovit územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích z roku 1991, tedy včetně Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014, a té části Donbasu, kterou Rusové posledních osm let ovládali prostřednictvím proruských separatistů.
Řeč byla také o obilí, ale i o Kurdech
Podle tureckého komuniké spolu oba prezidenti hovořili také o energetice a obilné dohodě, umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Erdogan ale také Putinovi řekl, že je potřeba podniknout konkrétní kroky k vyčištění syrského pohraničí u hranic s Tureckem od kurdských bojovníků, napsala agentura Reuters.
Turecko podobně jako Západ a další země odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím. V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například OSN zprostředkované dohody o vývozu obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů a snažila se také o zajištění mírových rozhovorů.
Dá-li Bůh, brzy je všechny vymýtíme svými děly a tanky, řekl Erdogan na adresu kurdských milic
