Článek
Ruské noviny žebříček vydávají vždy zpětně za uplynulý měsíc. Dubnový žebříček zveřejněný v květnu ovládlo Německo s 85 body ze 100, březnový pak Lotyšsko, které je nyní o příčku níže.
Na třetím místě se umístila Litva s Estonskem shodně s 75 body. Pobaltské státy ruské noviny Vzgljad označily za „malé rusofoby“ s tím, že „obchod s rusofobií“ se prý pro ně stal způsobem, „jak přežít“.
„Nemají ani sílu, ani zdroje na skutečné akce proti naší zemi a zůstávají pěšáky na geopolitické šachovnici. Taková politika je již přivedla k podstatnému ekonomickému poklesu. Otázka, zda jsou připraveni stát se vojenským předmostím NATO a zároveň terčem nevyhnutelné reakce Ruska, zůstává otevřená,“ uvedl Leonid Sluckij, šéf Výboru pro mezinárodní záležitosti Státní dumy.
Rusům Pobaltí leží v žaludku dlouhodobě. Tyto státy patří k nejhlasitějším podporovatelům Ukrajiny a zároveň dávají nejvíce procent HDP na obranu. Na všech seznamech, které ruské noviny od listopadu vydaly, se umístily vysoko.
Na čtvrtém místě nejnovějšího žebříčku skončila Velká Británie, na pátém Španělsko a na děleném šestém Belgie, Nizozemsko, Francie a Švédsko.
Na seznam se dostala i Praha, je ale až na desátém místě a v celkovém seznamu ji Rusové umístili až úplně na poslední místo. Desáté místo je se 40 body dělené, je na něm v tomto pořadí Bulharsko, Dánsko, Kanada, Rumunsko a Česká republika.
Oproti březnu Praha získala o pět bodů více, to ale v článku ruské noviny nijak nevysvětlují a Česku se ani nijak nevěnují.
Babiš pomůže
Konkrétněji se o něm zmínili v listopadu, kdy se Česko umístilo na čtvrté pozici. Od té doby však strmě klesá až na květnovou poslední pozici. Stalo se tak po nástupu vlády ANO, SPD a Motoristů.
„Také doufám, že méně příště získá Česká republika. V nedávných volbách tam zvítězila strana ANO Andreje Babiše, který je proti pokračování pomoci Ukrajině,“ předpovídal po volbách ruský politolog Stanislav Tkačenko z Petrohradské univerzity. Jeho slova se tak naplnila.
Ruské noviny Vzgljad seznam vydávají každý měsíc. Začaly s tím loni v listopadu. Maximální možné hodnocení, které stát může získat, je 100 bodů. Čím víc bodů, tím nepřátelštější země. „Hodnocení se skládá ze šesti kritérií. Nejdůležitější je vojensko-politická činnost proti Rusku – až třicet bodů. Tlak na sankce se hodnotí dvaceti body,“ vysvětlil Jevgenij Pozdňakov, redaktor serveru.
„Diplomatická nepřátelství a informační válka mohou zemi přidat 15 bodů, diskriminace ruského podnikání a podpora nepřátelských neziskových organizací deset. V rámci každého směru existuje podrobná stupnice, která umožňuje hodnotit a řadit akce států,“ poznamenal redaktor.
