Článek
„Neodmítáme žádné kontakty, pokud by k tomu byla vůle. V České republice je nová vláda, nový premiér. Pokud taková vůle vznikne, budeme na to připraveni, ale zatím k tomu nedošlo,“ cituje Izvěstija Ljubinského. Podle deníku doplnil, že Rusko je připraveno k dialogu s novou českou vládou.
Ruský státní deník o obnovení vztahů hovořil se dvěma vládními poslanci, Josefem Nerušilem (SPD) a Zuzanou Majerovou (Trikolora), a také s europoslancem Ivanem Davidem. „Čím dříve k tomu dojde, tím lépe,“ sdělila deníku Majerová.
„Velmi podporujeme ukončení ukrajinského konfliktu, nejlépe diplomaticky u jednacího stolu. Rovněž zastáváme názor, že čím dříve budou zrušeny všechny ekonomické sankce, tím lépe, protože jsou škodlivé pro obě strany. Žádná ze stran by neměla klást předběžné podmínky pro normalizaci vztahů,“ doplnila.
Podle Nerušila pak k obnovení vztahů může dojít nejdříve po skončení konfliktu na Ukrajině, ale „první konzultace lze zahájit už nyní“, parafrázovala poslance Izvěstija.
Fiala prý zničil vztahy s Ruskem
Ruský státní deník uvedl, že vláda Andreje Babiše nahradila tu Petra Fialy (ODS), která „zničila vztahy s Ruskem“. „Pod jeho vedením republika například stála v čele muniční iniciativy zaměřené na zásobování ukrajinské armády střelivem. Celkem Praha zorganizovala dodávky více než 4,4 milionu nábojů,“ připomněl Izvěstija.
Už nezmínil, že vztahy mezi Českem a Ruskem se dostaly na bod mrazu poté, co vyšlo najevo, že muniční sklady ve Vrběticích vyhodili ruští agenti GRU a vláda Andreje Babiše vyhostila 18 ruských diplomatů. Následně se Česko stalo druhou zemí na ruském seznamu „nikoli přátelských zemí“.
Na to, jak údajně Fialova vláda zničila vztahy s Ruskem, reagoval europoslanec David. „Bylo záměrně učiněno mnoho pro to, aby nedocházelo k žádným kontaktům s čímkoli ruským, včetně kultury a sportu. Byla zrušena doprava do Ruska, víza pro Rusy, ruské školy byly uzavřeny, studenti byli vyloučeni, směna peněz se stala obtížnější,“ cituje deník Davida, podle něhož je každý, kdo je „alespoň podezřelý z kontaktu s čímkoli ruským, vystaven ostrakizaci“.
„To se samozřejmě týká i rozhovorů pro ruská média. Všude, kde vznikají problémy, hledají ‚ruskou stopu‘, a ten, koho chtějí odněkud vyloučit, je obviňován z ‚napomáhání Rusku,“ dodal. „Samozřejmě se na tom aktivně podílejí tajné služby. V Česku to nedosahuje takové míry jako v Polsku, pobaltských zemích nebo Finsku, nemluvě o Ukrajině,“ pokračoval.
Podle Davida je normalizace vztahů mezi Prahou a Moskvou „mimořádně složitým úkolem i pro racionální politiky, a to kvůli členství Prahy v EU a NATO“. Proto je možné vztahy udržovat pouze „neoficiálně“. „Podle jeho (Davidova) názoru je nyní prioritním úkolem zabránit přímému vojenskému konfliktu mezi Ruskem a Západem,“ parafrázovala Davida Izvěstija.
Ani jeden z oslovených českých politiků neodsoudil ruskou válku na Ukrajině a ani Rusko neoznačil za agresora či viníka války.
Babišova protiukrajinská kampaň
Ruský deník připomněl, že Andrej Babiš před volbami sliboval, že zruší českou muniční iniciativu, díky které se Ukrajina může efektivněji bránit ruským okupantům. Nakonec ji nezrušil.
„Andrej Babiš vedl volební kampaň pod heslem ukončení pomoci Ukrajině a obnovení dialogu s Ruskem. Zpočátku skutečně podnikl kroky tímto směrem. Například Praha se na konci loňského roku odmítla podílet na financování úvěru pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur,“ napsal deník.
„V lednu český premiér prohlásil, že Evropa by měla vést přímá jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Konkrétní kroky však nenásledovaly,“ doplnil.
Ruská federace je s obměnou v českém premiérském křesle viditelně spokojená. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov o Babišovi loni v listopadu řekl, že je pragmatický a že myslí na české občany. Jindy zase uvedl, že díky nástupu vlády Andreje Babiše se v Česku probouzejí zdravé síly.
