Článek
Rozhodnutí bylo přijato na dvoudenním zasedání Rady Evropy v moldavském Kišiněvě. Česko tam zastupuje šéf diplomacie Petr Macinka.
ČR se pro zřízení tribunálu vyslovila už na Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány.
Jádro, které se vyslovilo pro podporu, tvoří 34 států Rady Evropy, ale celková skupina zapojených zemí a institucí je širší. Patří k nim i Evropská unie, Austrálie a Kostarika.
„Historický den v Kišiněvě. Již brzy se Zvláštní tribunál stane právní realitou – za účasti 37 států,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí na síti Telegram.
„Stejně jako norimberský tribunál před 80 lety, tento zvláštní tribunál v Haagu obnoví spravedlnost z trosek války,“ poznamenal ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha.
Ten dodal, že právní proces celé věci byl velmi rychlý. Zároveň ale zdůraznil, že jde teprve o začátek, který bude pokračovat rozšiřováním účasti dalších států, vznikem sídla v Haagu, vytvořením řídících struktur a budoucími rozsudky. Podle informací agentury Unian první rozhodnutí zvláštního tribunálu nemusí být učiněna před rokem 2028.
Řídicí výbor tribunálu v Kišiněvě.