Bez západní pomoci nebude na důchody a platy státních zaměstnanců, varuje ukrajinská vicepremiérka

„Podpora ze strany našich partnerů je kriticky důležitá (…) Potřebujeme peníze co nejrychleji.“ Tak se podle listu Financial Times vyjádřila ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková, která též zastává post ministryně hospodářství, na margo kondice ukrajinské ekonomiky.

Podle vicepremiérky by Ukrajina v případě, že by finance od západních partnerů nedorazily do března, musela zpozdit výplatu důchodů a zřejmě i platy některých státních zaměstnanců. Celkem by se to týkalo nejméně 12 milionů lidí.

Za končící rok 2023 přitom Mezinárodní měnový fond očekává v meziročním srovnání růst ukrajinské ekonomiky o 4,5 procenta. To je víc než ve velké většině evropských zemí.

V současnosti se jedná o dvou velkých tranších peněz od západních partnerů pro Ukrajinu, a to od Evropské unie a Spojených států. Podle původních předpokladů už peníze měly být na cestě, v obou případech však dochází ke komplikacím.

Proti schválení finanční pomoci pro Ukrajinu ze strany EU ve výši 50 miliard eur (asi 1,23 bilionu korun) rozprostřených do následujících čtyř let se na prosincovém summitu EU postavil maďarský premiér Viktor Orbán.

Maďarské veto lze ovšem částečně obejít - ostatní evropští lídři teď dojednávají plán, jak Ukrajině poslat alespoň 20 miliard eur (asi 490 miliard korun) tak, aby se transfer technicky obešel bez maďarského souhlasu.

Téměř trojnásobně vyšší částka, 60 miliard dolarů (asi 1,35 bilionu korun), ale leží „zaparkovaná“ v americkém Kongresu a tam to na rychlé řešení nevypadá.

Republikáni totiž podmiňují souhlas s návrhem Bidenovy administrativy na peníze pro Ukrajinu mj. příslibem více financí na ochranu jižní hranice USA proti ilegální migraci.

„Zkusíme s tím něco udělat, až se znovu sejdeme v lednu,“ řekl na toto téma podle Financial Times rezignovaně Chuck Schumer, vůdce demokratické frakce v Senátu.

Kyjev podle vicepremiérky Svyrydenkové udělal řadu reforem s cílem zvýšit přísun peněz do státní kasy, vláda například uvalila 50procentní tzv. windfall tax na banky či přesměrovala ke státu část peněz od municipalit. To ale zdaleka nestačí.

Nejde ale jen o ohromné výdaje nutné na obranu proti ruské agresi.

„Potřebujeme stabilizovat ekonomiku tak, aby se poměry v zemi staly atraktivní pro ukrajinské uprchlíky žijící v cizině a ti se vrátili domů,“ poodhalila dlouhodobější plán Svyrydenková s tím, že v některých sektorech ekonomiky je teď na Ukrajině kritický nedostatek pracovních sil.