Běloruská sněmovna schválila cvičně-bojová střediska s Rusy. Jedno má být u hranic Litvy a Polska

Podle dřívějších zpráv by minimálně jedno z nich mělo být v Hrodenské oblasti sousedící s východní hranicí NATO v Polsku a Litvě.

„Hlavními úkoly cvičně-bojových středisek jsou společná bojová příprava, společné hlídky, výměna zkušeností ohledně bojového nasazení používaných typů zbraní a také vojenské a speciální techniky a sjednocení bojové přípravy ozbrojených sil,“ uvedl pro běloruskou agenturu Belta Viktor Chrenin, běloruský ministr obrany.

Zákon „O ratifikaci Úmluvy mezi Běloruskou republikou a Ruskou federací o vytvoření bělorusko-ruských cvičně-bojových středisek“ rovněž ukládá oběma stranám vzájemnou povinnost uznávat suverenitu hostitelského státu.

O záměru vytvořit tato centra se začalo hovořit už v roce 2021, rozhodnutí padlo loni, úmluva byla podepsána v Minsku 28. března tohoto roku.

Zda se do výcviku za ruskou stranu zapojí wagnerovci Jevgenije Prigožina, kteří jsou nyní běloruskými hosty, oficiálně nezaznělo. Nicméně jak v úterý v Minsku poznamenal Lukašenko na setkání s Chreninem, Prigožinovi žoldáci mohou pomoci běloruské armádě „svými zkušenostmi z první linie se zapojením dronů“.

„Řeknou nám o zbraních: co fungovalo dobře, co ne. O taktice, výzbroji, jak útočit, jak se bránit. To jsou informace k nezaplacení. A ty bychom měli od wagnerovců získat,“ citovala jej ruskojazyčná BBC.

„Jak řekl ministr Chrenin: Mít takovou jednotku v armádě by vůbec neškodilo. A já s ním souhlasím,“ prohlásil Lukašenko.

Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj možné hrozby spojené s přítomností wagnerovců v Bělorusku spíše bagatelizuje, polský prezident Andrzej Duda po středečním jednání v Kyjevě označil poslední události za „velmi negativní signál“.

Polský premiér Mateusz Morawiecki pak zdůraznil, že Polsko posílí ostrahu polsko-běloruské hranice.

Podle Dudy se bude o wagnerovcích v Bělorusku jednat na chystaném summitu NATO ve Vilniusu.