Bělgorod: Válečná zóna uvnitř Ruska

V Bělgorodu, který se nachází asi 40 km severně od ukrajinských hranic, zní nyní téměř každý den poplašné sirény, píše agentura Reuters. Pro obyvatele to je nejen povel k vyhledání úkrytu, ale také připomínka toho, že válka, již Rusko vede proti sousední Ukrajině, je realitou i pro ně.

Dříve význačné pevnostní město s 300 tisíci obyvateli se opět nachází ve válečné zóně. Ruská státní zpravodajská agentura RIA v pátek informovala o přerušení prezidentských voleb kvůli raketovému poplachu. Ten vyhnal bělgorodskou volební komisi do úkrytu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu už drony a rakety zabily stovky obyvatel Bělgorodu. Kyjev popírá, že by záměrně útočil na civilisty. Ukrajinci, kteří se už přes dva roky brání, se snaží údery v ruském týle agresora oslabit, aby nemohl tolik útočit na ukrajinská území.

Vladimir Selezňov, důchodce a svědek raketového útoku, který si 15. února vyžádal život sedmi lidí, reportérovi Reuters vypověděl, že se lidem ve městě na nebezpečí těžko zvyká. „Samozřejmě je situace obtížná, ale žijeme u hranic,“ řekl. „Kdybych řekl, že jsme si na to zvykli, tak bych přeháněl. Přirozeně rozumíme, že vyhrajeme a že obstojíme, ale lidé mají strach a obavy,“ dodal.

K nejhoršímu případu ztráty civilních životů na mezinárodně uznávaném ruském území od konce druhé světové války došlo 30. prosince 2023 právě v Bělgorodu. Raketový útok zde zabil 25 lidí a více než sto dalších zranil.

Běžné životy obyvatel města jsou často narušovány a známky války jsou jim stále na očích. Po ulicích chodí vojáci a na autobusové zastávky byly postaveny betonové bloky, aby lidi chránily před možným výbuchem. Základní školy přešly na distanční výuku, zatímco střední školy fungují v hybridním provozu podobně, jako to dělá většina ukrajinských institucí.

Když se rozezní sirény, autobusy zastavují a lidé musí dál jít po svých. Nákupy jsou komplikované a smluvené schůzky se často ruší. Tisíce lidí již oblast ve snaze uprchnout před nebezpečím opustily.

Stejně jako ve většině Ruska i Ukrajiny i v Bělgorodu vojáky podporují civilní dobrovolnické skupiny. Galina, která sbírá hygienické pomůcky a nářadí na kopání zákopů a posílá je na frontu, říká, že se snaží pomoci konflikt ukončit. Přitom však opakuje kremelské argumenty o kyjevském vedení, o potřebě Ukrajinu „denacifikovat“ a ukončit tamní „fašismus“. „Žádná jiná možnost není,“ sdělila Galina reportérovi ve vojenském skladu.

Ruský prezident Vladimir Putin, který válku, již nazývá „zvláštní vojenskou operací“, rozpoutal a zobrazuje ji jako součást dlouho probíhající bitvy s prý upadajícím Západem, je tu i přes zmiňované útrapy nadále populární a má tu podobnou podporu jako jinde v Rusku.

„Věřím, že práci, kterou Putin se zvláštní vojenskou operací začal, musí dokončit,“ uvedla Galina.

Kromě ostřelování či sabotáží, které zažívají občas i jiné oblasti v Rusku, musí v Bělgorodské oblasti počítat i s pozemními akcemi.

Třeba v pátek ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho jednotky o den dříve zmařily ukrajinský pokus spustit pozemní ofenzivu do Bělgorodské oblasti. Ukrajinci podle nich pomocí vrtulníků vysadili třicet vojáků u pohraniční vesnice Kozinka. Tam je pak údajně odrazili ruští vojáci a pohraniční stráž.

Ukrajinské úřady uvedly, že na Bělgorodskou a s ní sousedící Kurskou oblast zaútočily ruské protikremelské ozbrojené skupiny. Na Telegramu se k operaci přihlásily skupiny Legie Svoboda Rusku, Sibiřský batalion a Ruský dobrovolnický sbor. Ty také průběžně ohlašují dílčí úspěchy – jako dobytí obce Ťotkino nebo zisky ruského vojenského vybavení a zajatců.

Loni v květnu ruské území infiltrovala ozbrojená skupina, která následně ostřelovala Šebekino, které se nachází asi sedm kilometrů od ukrajinských hranic. Na silnicích zůstávají stále krátery po dopadu projektilů a zasažené domy jsou nadále poškozené. Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na tento incident tehdy zareagoval odesláním přibližně 600 dětí z Šebekina a Grajvoronu do Jaroslavle a Kalugy.

Místní důchodkyně Valentina uvedla, že i ona po naléhání své dcery loni v létě Šebekino opustila, ale následně se rozhodla vrátit. Doufá prý, že válka brzy skončí, aby se do města vrátili i ostatní. „Všichni se chtějí vrátit,“ sdělila reportérovi, zatímco mu říkala o svých plánech volit Vladimira Putina. „Musí tuto válku dokončit.“