Hlavní obsah

Ani mimořádné zisky z prodeje ropy ruskou ekonomiku neoživily, tvrdí šéf švédské rozvědky

Ani mimořádné zisky z prodeje ropy, jejíž ceny vylétly vzhůru v důsledku konfliktu na Blízkém východě, nedokázaly oživit ruskou ekonomiku, která stále čelí obtížím. Je o tom alespoň přesvědčen šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson, podle něhož by se cena ruské exportní ropy Ural musela udržet na sto dolarech za barel alespoň rok, aby Moskva dokázala vykrýt nynější rozpočtový deficit. K vyřešení širších ekonomických problémů by země podle něj potřebovala ještě mnohem delší čas.

Foto: Profimedia.cz

Směnárna v Moskvě na snímku z letošního března. Ilustrační foto

Článek

„Mají systémový problém. Není to udržitelný model růstu, produkovat materiál pro válku, který je pak zničen na bojišti,“ řekl listu The Financial Times (FT) Nilsson s tím, že ruské ekonomické problémy se rozšířily i do samotného obranného sektoru, který táhl většinu růstu země.

Dodal, že Moskva nyní přesměrovává finance zejména do oblasti bezpilotních systémů a zbraní dlouhého doletu. Vyjma dronů je však i ruský vojensko-průmyslový komplex ztrátový, potýká se s korupcí a je závislý na úvěrech od státních bank, upozorňuje Nilsson.

Podle něj Rusko bude čelit ještě větším potížím s financováním své invaze na Ukrajinu, pokud se americko-izraelský konflikt s Íránem uklidní a ceny ropy se stabilizují.

Švédsko přitom podle Nilssona disponuje zpravodajskými informacemi, které ukazují na to, že Rusko systematicky manipuluje s daty, aby vyvolalo dojem, že jeho ekonomika odolává zátěži obrovských vojenských výdajů a západních sankcí.

Výběr článků

Načítám