Článek
Na Putinovu schůzku s oligarchy s odvoláním na tři své zdroje upozornil deník The Financial Times. „Z komentářů ruského prezidenta, které ve čtvrtek pronesl před velkou skupinou prominentních podnikatelů, jasně vyplynulo, že je odhodlán vést válku až do vítězného konce, a to navzdory rostoucímu tlaku na rozpočet Kremlu,“ uvedl list.
Kvůli Putinovu osobnímu oslovení je ale téměř nemyslitelné, že by oligarchové jeho žádost odmítli. Alespoň dva z podnikatelů Putinovi tak podle zdrojů listu sdělili, že rádi poskytnou dobrovolné příspěvky na financování rozpočtu.
Konkrétně se jedná o Sulejmana Kerimova, který je údajně spojený s nedávným kontroverzním převzetím předního internetového prodejce Wildberries. Ten měl prohlásit, že je připraven přispět částkou sto miliard rublů. To je po přepočtu asi 25,8 miliardy korun.
Druhým má být Oleg Děripaska, který stojí v čele řady významných firem, například hliníkárny RUSAL, automobilky GAZ či výrobce letadel Aviacor. Mluvčí obou oligarchů ani mluvčí Kremlu zatím záležitost nekomentovali.
Zisky z dražší ropy dlouho nevydrží
Putinova žádost přichází v době, kdy se ruskému rozpočtu příliš nedaří. Jeho deficit za leden a únor narostl na více než devadesát procent částky předpokládané pro celý rok, protože sankce USA donutily Moskvu prodávat ropu s velkými slevami.
Moskva sice zaznamenala krátkodobý nárůst příjmů z této komodity až o 150 milionů dolarů, tedy 3,2 miliardy korun denně poté, co USA a Izrael před téměř měsícem zahájily válku proti Íránu. Tyto zisky ale mohou být krátkodobé.
Podle předsedy Ruské unie průmyslníků a podnikatelů Alexandra Šochina Putin řekl, že válka v Íránu skončí za „tři až čtyři týdny“. Ruský prezident také varoval tamní ministerstvo financí a podnikatelskou veřejnost, aby nepočítali s tím, že tento neočekávaný zisk vydrží dlouho.
Trhy mohou kolísat, varoval prezident průmyslníky
„Musíme být opatrní. Pokud se dnes trhy vychýlily jedním směrem, zítra se mohou změnit na druhý. Je potřeba mírný konzervatismus a umírněný konzervativní přístup jak v korporátní sféře, tak ve veřejných financích,“ varoval Putin podle ruského serveru The Bell.
Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov uvedl, že Rusko zvažuje mimořádnou daň. Jednalo by se o obdobu windfall tax, kterou mělo v letech 2023–2025 i Česko. Rusko ji také už jednou zavedlo, a to v roce 2023. Přinesla mu 320 miliard rublů, což by podle dnešního kurzu bylo asi 82,6 miliardy korun. Otázka nadměrné daně z zisku v některých odvětvích je nyní předmětem analýzy, řekl Rešetnikov ve Státní dumě.
Už v lednu přitom Kreml zvýšil DPH o dva procentní body na 22 procent, aby tak během tří let získal od malých a středních podniků dalších 600 miliard rublů.
