Hlavní obsah

Erdogan by rád „obnovil“ dohodu s EU, ale po svém

Právo, DPA, ČTK, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pondělní večerní jednání v Bruselu o migrační krizi na řecko-turecké hranici skončila bez společně ohlášených výsledků. Podle deníku Die Welt však turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v rozhovorech nastolil jasnou agendu. V úterý ohlásil šéf turecké diplomacie, že chce do dvou týdnů dojednat „aktualizovanou“ dohodu s EU.

Foto: Murat Cetinmuhurdar/ppo, Reuters

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Článek

Po pondělním jednání řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, že dohoda EU s Tureckem o zastavení migrace výměnou za finanční pomoc z roku 2016 zůstává v platnosti a že názorové rozdíly stran jejího uplatňování mají vyřešit šéfové diplomacií obou stran.

Už před jednáním řekla německá kancléřka Angela Merkelová, že se „všemi silami“ zasadí o to, aby tato dohoda „mohla být převedena na nový stupeň“. To byl podle Weltu signál, že obě strany se neomezí jen na zabezpečení hranic, jež byly kvůli Ankaře vystaveny tlaku migrantů, a že se bude jednat i o dalších bodech čtyři roky staré dohody, jež dosud zůstávaly u ledu.

Putin a Erdogan se dohodli na příměří v Idlibu

Blízký a Střední východ

Toto směřování potvrdil včera i šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu, když řekl, že migrační dohodu Turecka s Unií z roku 2016 je kvůli vývoji v Sýrii nutné aktualizovat. Aktualizaci chce dojednat do 26. března, aby ji hned pak

mohl schválit summit EU.

Čtyři body pro Ankaru

Diplomatické zdroje, na něž se odvolává Welt, soudí, že další pomoc Unie pro migranty v Turecku je z hlediska Ankary druhořadá. Turci budou podle německého listu chtít prosadit „aktualizaci“ stávající dohody ve čtyřech bodech.

Tím hlavním je z hlediska Ankary bezvízový režim pro Turky. Unijní soused dosud neplní pět ze 72 požadavků, jimiž EU poskytnutí bezvízového styku podmiňuje. Chce změny sporného protiteroristického zákona, propuštění zadržených novinářů či návrat státních zaměstnanců propuštěných kvůli podezření, že jsou přívrženci kazatele Fethulláha Güllena. K odpůrcům liberalizace víz pro Turecko patří vedle Francie i Slovensko, Rakousko, Dánsko či Švédsko.

Ankara chce také další výstavbu celní unie s EU, což by prospělo tureckému zemědělství i službám. Jednání na toto téma pozastavila Unie před dvěma lety kvůli situaci v zemi.

Turecko požaduje úpravu migrační dohody s EU

Evropa

Turci poukazují i na článek 9 dohody z roku 2016, kde se mluví o zřízení bezpečnostní zóny na území Sýrie v blízkosti tureckých hranic a o finanční podpoře EU pro výstavbu v této oblasti. Unie by tak byla přímo vtažena do porušování suverenity a územní celistvosti Sýrie.

Ankara také chce pravidelná setkání na nejvyšší úrovni, tedy summity, což by posílilo prestiž Turecka a dalo by mu další nástroj tlaku na Unii.

Na řecko-turecké hranici panoval v úterý podle agentury DPA „napjatý klid“. Migranti se hraniční plot či hraniční řeku pokoušeli překonat jen ojediněle. Řekové toho využili, aby opravili poškozený hraniční plot u přechodu Pazarkule/Kastanies. Při pondělním odletu z Bruselu oznámil Erdogan nový summit v Istanbulu, kde by se příští úterý chtěl sejít s čelnými představiteli Německa, Francie a případně i Británie.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám