Článek
Změna financování
- Vláda určila České televizi i Českému rozhlasu pevný rozpočet, se kterým budou muset fungovat poté, co zákon vejde v platnost. V případě televize se jedná o 5,74 miliardy korun ročně, rozhlas pak dostane 2,07 miliardy. Proti současnému systému se jedná o snížení o zhruba 15 procent, ČT počítala pro příští rok s rozpočtem přibližně sedm miliard a Rozhlas 2,7 miliardy.
- Vláda argumentuje tím, že rozpočet vychází z výše poplatků v roce 2025, tedy před tím, než vláda Petra Fialy (ODS) k 1. květnu 2025 poplatky navýšila. Rozpočty obou médií se však v praxi vrací do roku 2008, tedy do doby před vysokou inflací, které v letech 2022 až 2024 kumulativně dosáhla téměř 30 procent. V roce 2008 se totiž výše poplatků zafixovala a až do loňského roku zůstala stejná.
- Příspěvek se oběma médiím bude vyplácet v měsíčních platbách ve výši jedné dvanáctiny roční výše příspěvku, a to vždy do patnáctého dne daného kalendářního měsíce.
Systém valorizace
- Pevná částka ze státního rozpočtu se může zvýšit o deset procent. K tomu podle důvodové zprávy dojde v případě, že „součet inflace za předcházející roky přesáhl od posledního zvýšení příspěvku 10 %“.
- „Je to ve skutečnosti past, protože v minulosti inflace třeba přesahovala i 15 procent. Zvýšení jen o deset procent znamená, že tam pořád bude chybět zbytek do té reálné míry inflace. Reálná hodnota příspěvku tak klesne,“ vysvětlil pro Novinky mediální expert Filip Rožánek. Pokud bude inflace naopak nízká, na zvýšení rozpočtu budou veřejnoprávní média čekat několik let.
Jak je tomu v současnosti
- Mediální poplatky v Česku platí domácnosti, které vlastní zařízení schopná sledovat vysílání veřejnoprávních médií. Takovým zařízením je nejen televizní přijímač, ale také počítače, tablety nebo chytré telefony. Měsíční poplatek za televizi je 150 korun, za rozhlas 55 korun, a to bez ohledu na to, kolik lidí v domácnosti žije nebo kolik zařízení vlastní.
- Koncesionářské poplatky platí i firmy, o jejich výši rozhoduje počet zaměstnanců. Mohou se tak pohybovat mezi pětinásobkem částek pro domácnost pro společnosti s 25 až 50 pracovníky po stonásobek pro ty, které mají více než 500 zaměstnanců.
- Do 1. května 2025 byly poplatky nižší, televizní byl 135 korun a rozhlasový 50 korun měsíčně.
Záruky nezávislosti
- Záruky nezávislosti, které požaduje opozice i veřejnost, současný zákon neřeší a o ničem takovém se vůbec nezmiňuje.
Šetří, ale nestačí to
Vedení obou médií se změně financování brání. Argumentují tím, že systém poplatků jim zaručuje nezávislost a náhlá změna jejich rozpočtu pro ně může být likvidační. Podle krizového rozpočtu, který ČT představila v srpnu, může příští rok ušetřit maximálně 350 milionů korun.
Větší změna by televizi přinutila výrazně zasáhnout do výroby pořadů a propouštět. Vláda přitom počítá se snížením přibližně o 1,3 miliardy korun.
Generální ředitel ČT Hynek Chudárek také varoval, že seškrtání rozpočtu o plánované 1,3 miliardy by ohrozilo schopnost televize poskytovat veřejnou službu tak, jak jí ukládá zákon.
„Předkládaný návrh zákona je pro ni (ČT) do velké míry likvidační, jelikož plánovaná suma ze státního rozpočtu by znamenala drastický zásah do výroby a vysílání pořadů, včetně rozsáhlého propouštění,“ napsalo vedení ČT na sociální sítě v pátek poté, co bylo projednání zákona nečekaně zařazeno na program jednání Sněmovny.
Podobně se vyjádřil i Český rozhlas a jeho generální ředitel René Zavoral.
„To, co dnes sledujeme v Poslanecké sněmovně, považuji za mimořádně nebezpečný krok vůči médiím veřejné služby. Vládní koalice se snaží ve zrychleném režimu prosadit změnu, která může zásadně narušit jejich nezávislost, stabilitu a samotnou schopnost plnit veřejnou službu,“ napsal v pátečním tiskovém vyjádření.
