Článek
V Evropské unii a NATO se může brzy objevit nový vůdce přátelský k Rusku. Tentokrát to podle portálu Kyiv Independent bude na Balkáně. Bulharský exprezident Radev, který byl hlavou státu po dvě funkční období, v lednu rezignoval, aby mohl vést svou novou koalici Progresivní Bulharsko do osmých parlamentních voleb od roku 2021.
Jako prezident se Radev opakovaně odchýlil od proukrajinské linie Sofie tím, že se postavil proti vojenské pomoci Kyjevu a sankcím proti Moskvě. Maďarsko dokázalo jako jediný členský stát držet v šachu celou EU. To vyvolává podle portálu Kyiv Independent obavy, že pokud se Radev dostane do premiérského křesla, novým unijním potížistou se stane Bulharsko.
Radev, bývalý důstojník letectva, byl poprvé zvolen prezidentem v roce 2016 s podporou Bulharské socialistické strany (BSP), dědice bulharské komunistické strany. Ačkoli hlava státu má v této balkánské zemi jen ceremoniální úkoly, Radev neváhal a využíval svého úřadu ke kritice podpory Ruskem napadené Ukrajiny, kdykoliv to jen šlo.
Nelíbily se mu západní sankce a prohlásil, že vojenská pomoc Kyjevu prodlužuje konflikt, což v roce 2023 v Sofii vyústilo v ostrou výměnu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Odsoudil také desetiletou bezpečnostní dohodu Bulharska s Ukrajinou, kterou podepsal dočasný bulharský premiér Andrej Gjurov.
„Radev je proruský politik a existují velké obavy, že by se mohl pokusit odvést Bulharsko od jeho proevropské linie,“ varovala profesorka pennsylvánské Temple University Emilia Zankinová.
Chtěl oddálit vstup do eurozóny
Radev například navrhl kontroverzní referendum, které bylo vnímáno jako pokus oddálit vstup země do eurozóny, a prozatímní vláda, kterou jmenoval, se údajně snažila v roce 2022 zhatit plány na snížení energetické závislosti na Rusku. Tehdejší prezident se také – neúspěšně – pokusil vetovat návrh zákona z roku 2025 o zpřísnění dohledu nad prodejem rafinerie v Burgasu, největšího ropného zařízení v zemi, které vlastní ruský Lukoil.
Ruslan Stefanov, analytik Centra pro studium diplomacie (CSD), think-tanku se sídlem v Sofii, naznačuje, že označovat Radeva za „proruského“ je možná příliš – ale uznává, že jeho postoje ho činí „politicky užitečným pro Kreml“.
Přesto je podle Stefanova nepravděpodobné, že by se Radev stal tak těžkým potížistou v EU jako odcházející maďarský lídr. Bulharská politická scéna je totiž roztříštěná a je velmi nepravděpodobné, že by Radev mohl vládnout bez koaličního partnera.
Uplynulých pět let v Bulharsku poznamenaly korupční skandály, slabé vlády i roztříštěný parlament. Radev, jehož preference začaly růst, využil širokou nespokojenost s ekonomickou situací k nastartování předvolební kampaně poté, co protesty svrhly kabinet Rosena Željazkova. Radevova koalice Progresivní Bulharsko vede v předvolebních průzkumech s 30 procenty.
Kombinace boje proti korupci s proruskými postoji
„Daří se mu kombinovat protikorupční platformu s proruskými postoji a získávat tak hlasy napříč politickým spektrem,“ uvedla Zankinová.
Na druhém místě je s přibližně 20 procenty koalice GREB-Uniedemokratických sil (SDS). Středopravé populistické uskupení vede bývalý premiér Bojko Borisov, pragmatický populista, pronásledovaný obviněními z korupce a klientelismu, který se podle portálu bude snažit zachovat prozápadní postoj Bulharska.
Třetí příčku předpovídají průzkumy uskupení Pokračujeme ve změně – Demokratické Bulharsko (PP-DB), proevropská koalice přátelská k Ukrajině, která má šanci získat zhruba 12 procent hlasů.
Očekává se, že do parlamentu se dostane také Hnutí za práva a svobody (DPS), turecká menšinová strana vedená oligarchou Deljanem Pejevským, který je na americkém a britském sankčním seznamu, a ultranacionalistická proruská Strana obrození.
„Radev tak nejspíš bude mít mnoho možností pro koaliční jednání,“ poznamenal Stefanov.
