Hlavní obsah

Částečná bezletová zóna na Ukrajině by byla jednoznačně v zájmu Evropy

3. 12. 2022, 9:00

Opakované ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu vedly bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého k tomu, že v podcastu Zbytečná válka navrhl zřízení bezletové zóny nad částí ukrajinského území. Idea vyvolala odezvu, proto se k ní v rozhovoru vracíme.

Foto: Alex Švamberk, Novinky

Protiletadlový raketový komplex Kub české armády

Článek

O podmínce „bezpečného nebe“ nad Ukrajinou mluvíte od začátku ruského útoku. Proč na ni kladete takový důraz?

Od chvíle, kdy se letectvo a po něm střely s plochou dráhou letu a ještě později balistické rakety staly reálnou zbraní, které mohou rozvrátit zázemí bojujících armád, je protivzdušná obrana jedním ze základních pilířů všech ozbrojených sil. V Evropě jsme na to během posledních třiceti let zapomněli a během expedičních válek jsme udržení těchto schopností ve většině armád NATO podcenili.

K čemu to vede, vidíme v přímém přenosu na Ukrajině – k ohromnému lidskému utrpení, kdy v důsledku ruských teroristických útoků umírají děti a nevinní civilisté. Rozvrat kritické infrastruktury, ale i vlastní výroby, který omezuje zásobování bojujících jednotek. Schopnost kontrolovat, co vám létá, nebo naopak nelétá na vlastním nebi, je stále jedním ze zásadních faktorů jakýchkoliv vojenských operací.

Vraťme se zpět k vašemu návrhu. Jak by částečná bezletová zóna nad Ukrajinou měla vypadat?

Jednoznačně není v našich možnostech zajišťovat bezletovou zónu nad celým územím Ukrajiny. Proto jsem mluvil o jasně definovaném pásu podél hranic členských zemí NATO, s výjimkou Maďarska, sahajícím do hloubky ukrajinského území. Nad tímto územím bychom sestřelili jakýkoliv vzdušný prostředek, který by se pohyboval západním směrem.

Zima válku na Ukrajině nezmění. Je čas vyhlásit bezletovou zónu

Válka na Ukrajině

Vzhledem k tragickému stavu ruských vzdušných sil by nešlo o letadla, ale o střely s plochou dráhou letu, drony a rakety. Na tom, jak hluboký by tento pás byl, by záleželo jen na míře odvahy „koalice ochotných“, tedy států, které by tuto bezletovou zónu zajišťovaly.

Takže zajišťování bezletové zóny by podle vás nebylo úkolem NATO?

Ne, kolektivní akce NATO je z říše snů. Říkám to nerad, ale NATO se v některých aspektech začíná svou akceschopností blížit OSN. Začínají v ní znít hlasy zemí, které před kolektivní obranou upřednostňují své egoistické byznysové či politické zájmy. Například Francie, Maďarsko či Německo, přes ně by nic takového neprošlo. Proto mluvím o „koalici ochotných“, tedy zemích, které berou ruskou hrozbu smrtelně vážně a uvědomují si, že taková bezletová zóna je jednoznačně v zájmu Evropy.

Nebylo by to poprvé a ani naposledy, kdy v rámci NATO vznikne skupina zemí, která si jde svou cestou. Jako příklady mohu uvést USA v druhé válce v Iráku nebo Francii, v Libyi či v Mali. Stejně tak pro vyhlášení bezletové zóny máme historické precedenty, kdy nebyl třeba souhlas OSN a někdy ani země, nad kterou taková zóna vznikla.

Foto: Amin Hamad Anwer - Iraqi Air Force

Milan Mikulecký (vlevo) během svého působení na velitelství vzdušných sil Iráku v roce 2015. Na snímku s velitelem základny Muthenna

Proč by mělo být v zájmu Evropy chránit nebe nad Ukrajinou? Nebylo by to zapojení do války s Ruskem?

Budu mluvit jako suchý technokrat. Za prvé, zamezíme tak tomu, že budeme vtaženi do konfliktu jako bojující strana. A k tomu může velice snadno dojít, pokud nějaká další, a je jedno, zda ruská útočná, nebo ukrajinská obranná raketa dopadne na území některého členského státu s oběťmi na životech.

Za druhé, vytvoříme zónu, do které se mohou přesunout vnitřní, ukrajinští uprchlíci, a ti tak nebudou pokračovat do Evropy.

Rusko není tím, kdo má právo komentovat cokoliv, co si domluví nezávislé státy

Když budu mluvit jako člověk, snad tím omezíme počty mrtvých novorozeňat zavražděných ruskými útoky. Nejen na území bezletové zóny, ale tím, že Ukrajinci budou moci soustředit své prostředky protivzdušné obrany (PVO) mimo tuto oblast, tak i na zbytku Ukrajiny.

A pokud jde o zapojení do války s Ruskem? Pokud vím, tak Rusko žádnou nevede, jen nějakou speciální vojenskou operaci. Navíc bezletová zóna by stále byla stovky kilometrů od linie doteku bojujících stran. A Rusko není tím, kdo má právo komentovat cokoliv, co si domluví nezávislé státy.

My také přece děláme, že nevidíme, že je Bělorusko agresorem, protože z jeho území byly vedeny pozemní útoky a stále jsou vedeny ty vzdušné. Pokud se stále necháme omezovat nějakými teroristy a ohledy na jejich přání a jejich pofidérní práva, dopadne to stejně špatně jako v Iráku nebo Afghánistánu.

Jakými prostředky a kdo by tedy mohl takovou částečnou bezletovou zónu zajišťovat?

V naprosté většině by šlo o pozemní systémy PVO. Proti dronům kategorie MALE (s velkou vytrvalostí a střední výškou dostupu) a podzvukovým střelám s plochou dráhou letu přichází do úvahy i stíhací letectvo.

Jak už jsem říkal, hodně by záleželo na naší odvaze. Pokud by tyto systémy byly umístěny jen na území členských zemí a měly mít nějaký reálný dálkový dosah, tak se bavíme o systémech, které mají k dispozici jen americké ozbrojené síly.

Pokud se začneme chovat, jak jsme očekávali od mocností v roce 1938, tak při umístění těchto systémů na území Ukrajiny, znovu opakuji třeba v hloubce 70 kilometrů od hranic, tam už může být zastoupení mnohem širší. Včetně našich protiletadlovců ze Strakonic. Alespoň bychom se rozumně zbavili střel do systémů Kub, které v brzké době nahradí izraelské spydery.

A když budeme mluvit o dronech a střelách s plochou dráhou letu, pro naše gripeny by to bylo velice realistické cvičení. Určitě hodnotnější než doprovod neodpovídajících letadel či air policing nad Islandem.

Nebylo by bezpečnější, i vzhledem k možné reakci Ruska, tyto moderní systémy předat Ukrajincům?

Nebylo a opět z několika důvodů. Za nejdůležitější považuji časový faktor, to není stinger nebo javelin, kde si přečtete návod a odpálíte střelu. Rusko přešlo k asymetrické válce, v okamžiku, kdy zjistilo, že nemůže vítězit na bojišti, přešlo ke způsobu boje, na který Ukrajina nemůže reagovat.

Jednak proto, že nemá zbraně, kterými by mohla decimovat ruskou kritickou infrastrukturu (na území Ruska), jednak nemá kapacity PVO, které by mohly zabránit ruským úderům. Ukrajina krvácí dnes, a vše co uděláme ihned, nás bude stát méně než cokoliv v budoucnu.

Takže polský nápad, aby Německo předalo své patrioty na Ukrajinu, by nefungoval?

Vyjádření polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka bylo, jak diplomaticky říct, že návrh německé ministryně obrany Christine Lambrechtové nebyl upřímný. Spíš než jako reálná pomoc byl míněn jako pokus, jak si Německo čistí své černé svědomí za svůj podíl na rozpoutání ruské agrese proti Ukrajině.

Postoje Německa jsou pro mě dlouhodobě zklamáním. Nejen, že nás zavlekli do energetické závislosti na Rusku, v zájmu byznysu ignorovali okupaci Krymu a vyjednáním Minských dohod dle přání Ruska de facto zopakovali Mnichovskou dohodu. I jejich současné chování, nejen vůči Rusku, ale vůči Číně podle mě preferuje krátkodobé zájmy Německa před zájmy Evropy.

Němci si sypou popel na hlavu. Nord Streamem 2 jsme dodali Putinovi kuráž napadnout Ukrajinu

Válka na Ukrajině

Reklama

Výběr článků