Článek
Na obrazovce šlo jako obvykle o blikající světla, pestré rytmy a nadšené publikum ochotné odpustit jakýkoli kýč kromě nudného vystoupení. Jenže za největší televizní hudební show světa se netočí jen větráky na pódiu, ale také miliony eur.
Rakušané na letošní ročník vyčlenili až 22,6 milionu eur, tedy zhruba 560 milionů korun. „Jsem přesvědčen, že jde o dobrou investici, která posílí ekonomickou pozici Vídně,“ hájil výdaje starosta Michael Ludwig.
Připomněl, že když město pořádalo Eurovizi v roce 2015, investovalo do ní 17 milionů eur a ekonomický přínos dosáhl 28 milionů eur.
Zájem fanoušků tomu odpovídal. Na devět vídeňských představení se prodalo 95 tisíc vstupenek fanouškům ze 75 zemí a oblastí. „Odezva byla fenomenální,“ uvedl ředitel soutěže Martin Green. Finále bylo vyprodané za čtrnáct minut, semifinálové lístky za dvacet minut a všechny dostupné vstupenky během hodiny.
Nejlevnější vstupenky na odpolední zkoušky se pohybovaly kolem 15 eur, tedy asi 370 korun. Živá semifinále vyšla přibližně na 50 až 260 eur a nejlepší místa na sobotní finále na zhruba 363 eur, tedy zhruba 9000 korun. Ceny se lišily podle kategorie.
Pro Rakousko je nyní už soutěž minulostí a pozornost se přesouvá do Bulharska, které bude příští ročník pořádat vůbec poprvé. Bulharský premiér Rumen Radev označil vítězství za úspěch, který přesahuje hudební žánr. Zároveň připustil, že přípravy budou vyžadovat významné organizační a finanční zdroje. Podle bulharských médií vláda počítá s výdaji na Eurovizi v rozpočtu, přesná částka ale zatím oznámena nebyla.
To je důležité i proto, že Bulharsko v minulých letech přerušovalo účast v soutěži mimo jiné kvůli financím. Teď se země ocitla v opačné roli: z účastníka se stává pořadatelem jedné z nejsledovanějších televizních akcí světa.