Článek
Loď se nacházela několik set kilometrů od pobřeží Srí Lanky, když na její palubu vstoupili vojáci speciálních sil a část nákladu zabavili. Poté plavidlu dovolili pokračovat v plavbě, uvedli podle WSJ s operací obeznámení činitelé. Název lodi ani jejího vlastníka deník neuvedl.
Zásah byl součástí úsilí Pentagonu narušit skrytou snahu Íránu získat vojenské prostředky poté, co Izrael a USA za 12denní války letos v červnu způsobily značné škody jeho jaderným a raketovým zařízením. Šlo o první známý případ z posledních let, kdy americká armáda zabavila náklad čínského původu na cestě do Íránu.
Operace se odehrála několik týdnů předtím, než se USA ve středu u pobřeží Venezuely zmocnily tankeru používaného k přepravě ropy z Venezuely do Íránu.
Materiál zabavený na lodi v Indickém oceánu byl podle zdrojů WSJ takzvaného dvojího užití, tedy pro civilní i vojenské účely. Potenciálně mohl být využit pro íránské konvenční zbraně, uvedl jeden z představitelů s tím, že dodávka byla zničena. Podle jiného činitele a osoby obeznámené se zásahem Washington shromáždil informace, které naznačovaly, že náklad byl určený pro íránský raketový program.
Americké velitelství pro Indopacifik, které operaci řídilo, odmítlo záležitost komentovat. Mluvčí íránského a čínského ministerstva zahraničí na žádosti o vyjádření nereagovali.
V posledních letech USA zabavily několik zásilek zbraní a ropy patřících Íránu. V lednu 2024 jejich armáda zabavila u pobřeží Somálska součástky balistických střel a střel s plochou drahou letu směřující k jemenským povstalcům Hútíům. V letech 2020 a 2023 rovněž zásilky íránské ropy s tím, že z nich profitovaly Islámské revoluční gardy.
Čína je dlouhodobě diplomatickým a ekonomickým spojencem Íránu, dováží jeho ropu a označuje americké sankce vůči Teheránu za nelegální. Není však jasné, zda se dodávky pro íránský raketový program uskutečňovaly s přímým souhlasem Pekingu, uvedl WSJ.
