Hamás má obrovský rozpočet. Kde bere tolik peněz?

Největším zdrojem příjmu rozpočtu Hamásu je Palestinská samospráva, která je s ním na kordy. Poskytuje mu 1 až 1,2 miliardy dolarů, což představuje skoro polovinu příjmů rozpočtu Hamásu. V Pásmu Gazy má samospráva stále své zaměstnance.

Platby od ní nejsou úplně pravidelné kvůli špatným vzájemným vztahům mezi Palestinskou samosprávou a Hamásem, ale taky kvůli vlivu Izraele na rozpočet Palestinské samosprávy a kvůli Palestincům pracujícím v Izraeli. Izrael je přesvědčen, že značná část těchto peněz by mohla jít vojenskému křídlu, uvedl Ha´arec.

Druhým největším zdrojem jsou příjmy z daní, které se pohybují mezi 350 a 400 miliony dolarů za rok, což je nějakých 16 procent. Hamás sice nemá tak sofistikovaný výběr daní, jako zavedené a uznávané země, ale daněno je veškeré zboží dovážené do Pásma nebo podnikání. V této souvislosti je potřeba připomenout, že velkou část příjmů teroristického Islámského státu také tvořily právě daně.

Skoro stejný objem peněz dostává Hamás z  Kataru. Jejich množství během let stoupalo kvůli tomu, že platby Palestinské samosprávy, z níž se platí řada úředníků, jsou nepravidelné.

Katar do Pásma posílá každý měsíc 30 milionů dolarů v hotovosti, tedy nějakých 360 milionů ročně, a míní v tom pokračovat, jak řekl CNN katarský ministr pro zahraniční záležitosti Muhammad bin Abdal Azíz Chulaji: „Naším závazkem je pokračující pomoc a podpora našich bratří a sester v Palestině. Budeme to dál dělat systematicky, jako jsme to dělali dosud.“

Peníze jsou opět určeny na výplaty úředníků a na rozvoj infrastruktury a humanitární pomoc.

Organizace pro pomoc palestinským uprchlíkům UNRWA poslala letos ze svého 1,5miliardového rozpočtu 325 milionů dolarů, což je asi 13 procent příjmů rozpočtu Hamásu. Rozpočet UNRWA pokrývá z pětiny Evropská unie, USA 12 procent, Švédové, Japonci a Němci přispívají cca devíti procenty.

I když mají tyto peníze jít jen uprchlíkům a jejich potomkům, část těchto peněz jde do rozpočtu Hamásu, protože je potřeba zajistit, aby se tyto prostředky dostaly k potřebným  – a  to bez Hamásu kontrolujícího Pásmo není možné.

Írán poskytuje asi 100 až 150 milionů dolarů ročně, hlavně však poskytuje různé vybavení včetně vojenského a provádí výcvik bojovníků brigád Izz ad-Dína Kásama.

Charity z blízkovýchodních zemí, muslimských států, ale také ze Západu poskytují do rozpočtu hnutí asi sto milionů dolarů ročně. Mnozí z dárců zejména na Západě si nejsou vědomi, že jejich peníze jsou využívány Hamásem a možná i pro jeho teroristické aktivity.

Hamás také vlastní několik podniků a obchodních společností. Novou štíhlou budovu Istanbulské obchodní univerzity postavila firma Trend GYO, jejíž akcie jsou kotované na istanbulské burze a vlastní je Hamás. Od podobných organizací má Hamás asi 15 milionů dolarů.

Peníze se dostávají do Gazy různým způsobem, protože klasické bankovní převody nejdou provádět. Katar je tam posílal v kufrech se souhlasem izraelské vlády.

Při posílání hotovosti se využívá starý dobrý systém kurýrů havala. Peníze kurýrům vyplácejí nejméně tři turecké nebo částečně turecké banky: turecká státem vlastněná Halkbank, kuvajtská v Turecku působící Turk Kuveyt, Katarem vlastněná turecká banka QNB Finansbank.

Ha´arec upozorňuje, že systém financování dále funguje, i když zdroje peněz znají nejen izraelské a americké tajné služby, ale jsou známé i obecně. Některé instituce dokonce čelí sankcím. Známa jsou i jména lidí, kteří mají na starosti rozpočet a financování Hamásu. Šéf finančního systému Hamásu Záhir Ali Musá Džabarin žije v Turecku, stejně jako šéf oddělení zahraničních investic Hamásu Ahmad Šaráf Abdala Uda i šéf firmy Trend GYO Amir Kamal Šaríf Alsava.

Na konci devadesátých let se do boje s financováním teroristů pustil Mossad, který dosáhl i nějakých úspěchů, jenže pak byl boj předán ministerstvu obrany. I když i ono dosáhlo nějakých úspěchů, peníze Hamásu proudily dál, i když je Hamás už sedmnáctým rokem v izolaci.

A to pokračuje. Jak uvedl jeden bývalý člen izraelské tajné služby: „Dokonce i nyní nám ukazují důležitost ekonomické otázky – a my ji ignorujeme. Jeden z teroristů řekl, že mu Hamás slíbil byt a hotovost, pokud přivede rukojmí. Vlastně říká, že ho motivují peníze. A já říkám, že i nyní jsou peníze stále hlavním problémem: jsem si jistý, že Sinvár čeká, až peníze dorazí z Turecka. Bez peněz nebude mít s kým spolupracovat.“