Hlavní obsah

Íránu na větší odvetu za generála chybějí peníze, píší v Izraeli

– Washington/Jeruzalém

Írán mohl na zabití svého generála Kásima Sulejmáního odpovědět mnoha způsoby – zahájením námořní války v Perském zálivu, útoky na strategické cíle v sousedních zemích i pozemním bojem na místech, kde působí američtí vojáci. Ve svém rozboru to napsal časopis Small Wars Journal. Podle izraelského listu Ha’arec to neudělal, protože se mu nedostává peněz, a tak vypálil jen dvě desítky raket krátkého doletu.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Satelitní záběry odhalují škody na základnách americké armády v Iráku po íránském útokuVideo: Reuters

 
Článek

Americký zástupce pro záležitosti Íránu Brian Hook loni tvrdil, že Írán musel kvůli obnoveným americkým sankcím snížit vojenské výdaje o 28 procent a už rok předtím je snížil o deset procent. Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), považovaný za nejspolehlivějšího znalce vojenských výdajů ve světě, odhaduje, že Írán dal v roce 2018 na armádu 13 miliard dolarů (296 miliard korun). O rok dřív byly tyto výdaje o 9,5 procenta vyšší.

Na vládní čtvrť v Bagdádu dopadly rakety

Blízký a Střední východ

Během minulé dekády mohl Írán na vojenské účely utratit 140 miliard dolarů. Před obnovením amerických sankcí Írán zvyšoval výdaje na obranu. Revoluční gardy získaly z oficiálního vojenského rozpočtu v roce 2017 trojnásobně více než armáda, v roce 2018 dvakrát více.

Foto: Ari Jalal, Reuters

Obyvatelé iráckého Duhoku si prohlížejí kráter po íránské raketě, která měla zasáhnout americké vojáky na základně Ajn al-Asad.

Tajné zdroje

Údaje o výdajích na ozbrojené síly ale mohou být podle Ha’arecu zavádějící. Kromě toho, že jsou gardy financovány z veřejných peněz, mají i vlastní příjmy, jejichž výši nelze odhadnout. Gardy mají v rukou mnoho ropných terminálů v Perském zálivu, řídí automobilku Chodro stejně jako mezinárodní letiště a o zisk se dělí se státem. Revoluční gardy kontrolují víc než půlku íránské ekonomiky. Tajná je i výše Chameneího osobního fondu, který řídí jeho syn Modžtaba. Nedávný odhad USA je, že v tomto soukromém fondu je až 100 miliard dolarů.

Ukrajinský boeing zasáhli Íránci, potvrdil kanadský premiér. Podle Teheránu je to psychologická válka

Blízký a Střední východ

Ha’arec upozorňuje i na to, že v íránské paralelní ekonomice, v níž fungují mnohé charitativní fondy, se za léta nahromadily stovky miliard dolarů. Kde tyto peníze jsou nebo jak jsou používány, není známo.

Prezident Hasan Rúhání se marně snažil nekontrolovaný příjem peněz gardám omezit, ale Sulejmáního mimořádně blízké vztahy s duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím mu zajišťovaly možnost diktovat požadavky pro svou organizaci téměř bez podmínek. Chameneí byl i na svatbě jeho dcery. Bylo to natolik výrazné, že to dráždilo i velitele gard, jemuž jednotky Kuds podléhají.

Satelitní záběry ukázaly škody na amerických základnách po útoku Íránu

Blízký a Střední východ

Ovšem operace elitních jednotek Kuds, které se zaměřují na akce v zahraničí, jsou velmi nákladné. Financují se nejen aktivity íránských jednotek v Sýrii, Iráku a Jemenu, ale i libanonský Hizballáh, jemuž se ročně poskytuje 700 milionů dolarů.

Chce někdo válku?

Otázka, zda by všechny tyto prostředky umožnily Íránu vést válku nebo provádět velké útoky a zvládnout následky válečných škod, zůstává bez odpovědi. Říci se dá jenom to, že íránští vůdci zřejmě při plánování odvety za Sulejmáního neřeší pouze vojenské kapacity své armády, ale také finanční možnosti.

Odpálení raket krátkého doletu, kterých má Írán nejméně několik set, je tedy tou nejlevnější variantou. Jak ale upozornil ve vyjádření pro server CNBC Olivier Guitta, který pracuje jako konzultant společnosti GlobalStrat, je tu ještě jeden důvod pro tento typ odplaty: „Ani jedna strana nechce válku a chtějí se jí vyhnout všechny strany.“ Podle něj se volila uměřená odpověď, protože v gardách vědí, že Trump volí velkou sílu, když jde o americké životy, a nechtějí riskovat.

Američané předem věděli o íránském raketovém útoku v Iráku

Amerika

Volání po odvetě

Přesto si Guitta nemyslí, že vypálení raket bylo jediným a posledním krokem: „Jistě to není konec. Teherán si většinou sám rozhoduje o čase odvety. Chameneí a Revoluční gardy chtějí pomstu.“

A co se týká formy odvety, má jasno: ”Použijí asymetrickou odpověď.” Známá však není její podoba.

„Nemůžeme vyloučit možnost, že po prvních kolech veřejných představení se Spojené státy a Írán pustí do tajných útoků nebo útoků přes své prodloužené ruce. Íránští spojenci budou pokračovat v obtěžování amerických sil a námořnictvo bude pokračovat v útocích na obchodní plavbu,“ uvedla expertní skupina Eurasia Group.

Trump: Při íránském útoku nezemřel žádný Američan

Amerika

Už nyní pokračuje ostřelování zelené zóny v Bagdádu, kde sídlí nejen irácké úřady, ale také americká ambasáda. „Revoluční gardy si zřejmě nemyslí, že byl dluh za Sulejmáního plně splacen.“ Varuje i před jinými typy útoku: „Riziko íránské asymetrické odpovědi zůstává vysoké, hlavně v kyberprostoru a na poli terorismu.“

CNBC varuje, že nelze vyloučit ani americké oběti, protože mnohé skupiny napojené na Írán podnikají útoky nezávisle a s menšími ohledy. Dodává, že jejich kontrola ze strany Íránu po smrti Sulejmáního oslábla.

Reklama

Výběr článků

Načítám